Svatební Ladybox

Po krátkém testování vám i já přináším představení červencové krabičky krásy a protentokrát už jen Ladybox. Stejně jako ostatní, i já jsem čekala, jak celé to spojení dopadne a jak bude nová verze vypadat. A i když bych si to ze své pozice asi neměla dovolit komentovat, tak vám prozradím, že jsem byla v některých ohledech trošku nemile překvapena, že tam zůstalo hodně prvků z Ladyboxu a Senzabox si uchoval snad jen logo. Úplně nejvíc mi vadí ta růžová svrchní krabice. Asi jsem fakt jediná, ale já se cítím fakt trapně, když to musím přebírat od pošťáka. 
Ale popojedeme k výrobkům. Některé jsem přes víkend pilně testovala, jiné na to čekají nebo to čeká někoho jiného, každopádně už v tom mám celkem jasno, co mě potěšilo a co ne.

U krabičky samotné se mi líbí velikost i barva. Vypadá to hezky a čistě a navíc je dost pevná. Jenže s nápisem Just Married je odsouzena možná tak pro úschovu svatebních fotografií, takže já pro ni využití asi nenajdu, i když jsem ji zatím ještě nevyhodila.

Sprchový gel Palmolive

Nejobjemnějším kouskem v boxu byl sprchový gel od Palmolive. Přiznám se, že tato značka mi z nějakého nevysvětlitelného důvodu není sympatická a nikdy jsem od nich nic neměla. Tento sprchový gel slibuje středomořskou vůni a účinky arganového oleje. Vůně je na můj vkus taková těžce květinová. A když se k tomu všemu přidá to, že jsem si nějaké sprcháče tento měsíc koupila sama a v boxu jsou další dvě věci na mytí, tak jsem se rozhodla tento kousek poslat dál a sama ho zkoušet nebudu. Považuji to za nejslabší článek tohoto vydání.

Maska na vlasy Macadamia

Věhlasná maska na vlasy. Byla jsem na ni zvědavá a jsem ráda, že jsem ji díky boxu mohla vyzkoušet. V balení je 15 ml, což je na mé řídké vlasy zbytečně moc, takže jsem si to rozdělila na dvě dávky. Tu první jsem zkoušela o víkendu a druhou dám zase za týden. Maska voní jako taková typická šampónová vůně a je hodně hutná a taková mazlavá. Aplikuje se na mokré vlasy a nechá se 7 minut působit. Já jsem pro větší účinek vlasy ještě schovala pod ručník. Díky mazlavosti se maska hůře vymývá a na to já jsem docela háklivá, ale přežila jsem to. Vlasy jsou po použití opravdu hodně jemné a jdou dobře rozčesat. Vlasy uschnou do opravdu vysokého lesku, jsou hodně jemné, možná až trochu moc, protože se špatně upravují. Maska vlasy nijak nezatížila a zůstaly v pohodě po stejnou dobu jako vždy. Jedno zkoušení je opravdu málo, možná to nějaké větší divy s vlasy udělá po čase, ale přiznám se, že mě na to první zkoušení nenalákalo. Přijde mi to takové průměrné a maska od Dove mi udělá větší služby za pětinovou cenu. Takže jsem ráda, že jsem měla možnost masku vyzkoušet, ale za srdce mě nechytla. 

Šampón i+m

S mými šampónovými zásobami se to má pořád stejně - mám vystaráno asi tak na tři roky dopředu. Tento šampón je mi ale sympatický. Je přírodní a hezky voní po citronech, je to pro mě neznámá značka, a tak jsem se ho rozhodla do své sbírky přihodit. Zatím jsem ho však neotvírala, protože bude chvíli trvat, než na něj přijde řada, tak aby se zbytečně nekazil. Recenzi čekejte tak na příští Vánoce.:-) 

Fix na oči L'oréal

S linkami stále bojuji a považuji se za začátečníka, ale lepší se to a já je nosím čím dál častěji a vyhrává to u mě právě fix. Ten můj od Miss Sporty ale začíná dosluhovat, a tak jsem náhradu velice uvítala. Trošku mě zarazil ten tlustý hrot a po prvních zkoušeních musím říct, že to není žádný med. Ten hrot docela překáží a dost se nadřu, než udělám tenkou linku. Ta má navíc do černo černé opravdu daleko. Potřebovala bych trochu tmavší. Zatím tedy můžu říct, že fix od Miss Sporty je daleko lepší, ale třeba je to jen mýma ručičkama a L'oréal také nebude k zahození. Rozhodně s ním budu ještě trénovat a určitě si ho nechám. 

Set na obočí Famous

Famous je značka, kterou delší dobu okukuji, ale ještě jsem nic nekoupila. V boxu mě tedy potěšila. Už o něco méně ale výběr samotného produktu. Já na své obočí používám akorát pinzetu a těmito hnědými stíny bych to své černé obočí zvýrazňovala asi dost těžko. Ale chápu, že spousta jiných slečen to ocení, navíc mi přijde, že je úprava obočí dost podceňována a dámy si raději udělají černý pruh pod oči než aby zvýraznily obočí. Ale chápu, mně se to kecá, když to sama nemám zapotřebí.:-) Přijde mi, že je to dobrá věc do boxu. Ještě nikdy tam nebyla, takže se vedle sprchových gelů opravdu vyjímá a věřím, že ji spoustu z vás ocení. Já sama si ji nenechám, ale řeším problém, kterou kamarádku podaruji, protože by ji potřebovalo opravdu hodně z nich. :-) A já budu doufat, že se Famous ještě někdy v boxu objeví.

Rtěnka Yves Rocher

Co se týče, Yves Rocher, tak se přiznám, že aktuálně tak trochu trucuji. Při mé poslední návštěvě na mě prodavačka nebyla zrovna příjemná, navíc jsem si vybírala dárek za těžce nasbíraná razítka a zase jsem se jednou přesvědčila, že ten jejich slevový systém je pekelně prodělečný. Takže jsem si zakázala, minimálně na prázdniny, tam nakupovat. Na rtěnku jsem se ale těšila a s napětím jsem očekávala, jaký mi přijde odstín. Byl mi přidělen 11. Rosé Péttilant a je to celkem pěkná starorůžová barva. Dokázala bych si ji na sobě představit, ale hned jak jsem ji viděla, tak jsem si vzpomněla na mamku, protože tohle je přesně její odstín a jsem přesvědčena, že se jí bude líbit. Sice jsem se chvíli rozmýšlela, jestli si ji nechat nebo ne, pak jsem se ale podívala na svoji sbírku všemožných mazadel na pusu a převládl zdravý rozum poslat ji dál. A tak rtěnka poputuje k mamince.

Mýdlo libebit

Tuhé mýdlo a celkově tato značka na mě působí hrozně sympaticky. Sice na mě vyšla asi nejhorší varianta, a to mýdlo aloe vera s kardamem, ale nevadí. Mýdlo voní trochu těžce, tak orientálně a jsou v něm zrnka máku. Na peeling mě tedy neužije, takže je z toho musím nějak vydrbat, naštěstí jich tam není moc. S tuhými mýdly v poslední době experimentuji, takže ráda zkusím i tohle. Vzhledem k té vůni si ho ale nechám na zimu. 

Sprchová pěna Rituals

Nejlepší na konec, protože tohle mě nadchlo ze všeho nejvíc. Lednový Senzabox, kde už pěna jednou byla, jsem neměla, takže je to pro mě premiéra. Pěna moc hezky voní po jasmínu a zeleném čaji. Teď jsem ji pár dní zkoušela a fakt jsem si to mytí užívala. Aktuálně jsem ji ale už schovala a nechám si to na dovolenou. Já se totiž ráda myji s houbičkou, kde dám trochu sprcháče a ono to pěkně napění. Nesnáším, když se musím mýt jen tak sprchovým gelem. V ruce to prostě nikdy pořádně nenapění a spotřebuje se toho na jedno mytí hrozně moc. Jenže tahejte na každou cestu houbičku, to je dost nepraktické. A tak mi tato pěna přijde jako geniální řešení na cesty. Opravdu mě to nadchlo a jsem moc ráda, že to v boxu bylo.

Racio Chlebíček

Jídlo v boxem příliš neschvaluji, ale tak budiž. Tyto Racio chlebíčky mám ráda, i když aktuálně bohužel musím ze zdravotních důvodů držet přísnou dietu a musím si na takové věci nechat zajít chuť. :-( Takže také tím někoho podaruji.

Celkové shrnutí: V boxu bylo celkem 9 věcí, což je opravdu dost. Není tam ani jedna věc či značka, která by mi vyloženě vadila a v podstatě bych dokázala využít cokoliv. Výjimka je snad jen set na obočí, který prostě není pro mě, ale některé z kamarádek určitě udělá radost. Dál také pošlu sprchový gel Palmolive, rtěnku Yves Rocher a chlebíčky Racio. To vše ale primárně z toho důvodu, že chci udělat radost i jiným. Sama si nechám 5 věcí, z toho největší radost mám z pěny Rituals a fixu L'oréal a ráda jsem vyzkoušela masku Macadamia, i když mi ve finále moc nesedla. Celkově jsem tedy velmi spokojena a budu se těšit, co nám přinese srpen.

Za poskytnutí krabičky děkuji PR Ladyboxu.

Co vy a aktuální Ladyobx? Co nejvíce potěšilo vás?

Květinová voda Saloos

Kosmetické články se v posledních dnech točí kolem slunce, tepla a opalování, tak se zkusím aspoň trochu také držet tématu a představím vám svůj ,,osvěžovač" nejen pro parné dny.

O květinové vodě Saloos jsem poprvé četla u papaya a hned jsem si řekla, že ji musím také zkusit. Následovalo sice menší hledání, protože ač část sortimentu Saloos je dostupná v DM, tak zrovna květinové vody prostě nemají. Najdete je buď v jejich eshopu nebo v různých menších a zapadlých drogeriích. Mě opět nezklamala drogerie Teta v Břeclavi, kde prostě mají kupu věcí a značek, co jinde sehnat nejdou.

Saloos květinové vody vyrábí hned v několika provedeních, které se mírně liší svými účinky. Některé se hodí spíše pro mladší pleť, jiné pro starší, citlivou atd. Já jsem původně chtěla relaxační Meduňku, ale tu zrovna neměli, a tak jsem sáhla pro Citronu a Tea Tree. Konkrétně takhle varianta je určena pro mladou a problematickou pleť a díky citronu je navíc osvěžující a povzbudivá, což se na léto hodí.

Složení jsem tentokrát ani nefotila, protože je hrozně jednoduché. V lahvičce se ukrývá čistý vodní destilát z listů Lemon Tea tree a 2% alkoholu. Toť všem. 

A co s takovou květinovou vodou? Jednoduše řečeno, naprosto cokoliv. Je to neuvěřitelně univerzální věc. Jen krátký výčet z oficiálního popisu: vhodná pro čištění pleti, osvěžení celého těla, zklidnění pokožky po holení a depilaci, usnadňuje rozčesávání vlasů atd.

Sama jsem si ji kupovala primárně proto, že jsem si tak nějak navykla, že po koupeli, na vyčištěnou pleť ještě něco dávám. Měla jsem například tonikum Dermalogica, jednu dobu to suplovala Salcura na akné, zkoušela jsem také termální vodu Avéne a Saloos mi přišel jako další dobrá varianta. Vyzkoušela jsem ale i jiné způsoby použití a ve finále se jako nejvíce osvědčila jako ,,letní osvěžovač".

Květinová voda voní ostře po citronech a je to ta pravá letní vůně. Aplikuje se rozstřikovačem, který tedy není úplně ideální. Je dost ,,hrubý" a pokud nestříkáte z dostatečné dálky, tak to jde příliš silným proudem a to třeba na obličeji není zrovna dvakrát příjemné. Původně jsem měla v plánu si to přelít do nějaké menší plastové lahvičky, která bude ideální na cesty, ale nějak jsem s k tomu nedostala a už se tak asi ani nestane, protože v lahvičce mi zbývá poslední třetina. Jinak ale není nijak dráždivá a vůbec nevadí, pokud se dostane do očí či na rty. Je to prostě voda. :-D

Jak jsem to tedy používala? Klasicky tedy po sprše jsem si tím přestříkala obličej a až to zaschlo, tak následoval krém. V letní parných dnech jsem to aplikovala nejen na obličej, ale i na ruce, dekolt a prostě kamkoliv. Je to pěkně osvěžující, nejen vůní, ale samo o sobě to má lehčí chladivý efekt. Přijde mi to daleko lepší než jen nějaká termální voda. 

Zkoušela jsem to i na nohy po depilaci. Opět to pokožku hezky zchladilo, ale žádné větší účinky nepotvrdím, protože já s podrážděnou kůží po holení problém nemám a většinou už na ni nedávám vůbec nic a taky to funguje.

Jediná věc, která se mi neosvědčila, tak je aplikace do vlasů. Ty se sice po květinové vodě o něco lépe rozčesávají, ale nestojí to za řeč. Vlasové přípravky tomu určené to udělají o sto procent líp. Navíc jsem měla pocit, že mi po tom vlasy ,,ztěžkly" a zmastily se mnohem dříve než je to obvyklé. Takže to na vlasy  nedoporučuji.

Nakonec jsem zkoušela i odličování. Samo o sobě to jako odličovač moc neobstojí, ale ono to taky nic takového neslibuje. Dokonce to naplno nenahradí ani tonikum, je to prostě jen voda. Ale hodí se třeba v dny, kde se nelíčím a třeba ještě vůbec nejdu ven, tak jen na takové to letmé přetření to postačí a menší nečistoty ty vytáhne. 

Celkové shrnutí: Mám tak trošku pocit, že mé povídání bylo lehce chaotické, tak se to pokusím shrnout. Květinová voda je skvělá multifunkční věc, která zklidní, osvěží a lehce vyčistí pokožku celého těla. Nedoporučovala bych ji akorát na vlasy. Nějaké konkrétní účinky jsou však velmi mizivé. Ona ta ,,voda" v názvu není pro nic za nic. Pro mě je to hlavně takové placebo, že na sebe můžu něco stříkat a takhle v létě je to navíc osvěžující. Sama jsem s tím hodně spokojená a určitě si plánuji koupit další balení, akorát zase změním parfemaci. Těžko se mi odhaduje, komu květinovou vodu doporučit. Asi prostě těm, co hledají příjemné osvěžení a také kosmetickým nadšencům, co musí mít každou kravinku, která je na trhu dostupná. :-)

Jak už je uvedeno výše, v DM jsem ji prostě nenašla. Poohlédnout se musíte po specializovanějších prodejnách, zapadlých drogeriích nebo se spolehnout na internet. Cena se u různých variant lehce liší a 50 ml výrobku seženete za 80 - 110 Kč.

Dekorativní kosmetika Lush

Lahvičky s dekorativní kosmetikou od Lush mi tady čekají na recenzi už nějaký ten měsíc. Ale povím vám, vůbec mě nebavilo je zkoušet, a tak jsem to pořád odkládala a odkládala. Závěr vám tedy netradičně řeknu už na začátku - tohle opravdu za moc nestojí...

Dekorativní kosmetiku Lush jsem dostala na březnové akci v jejich obchůdku. Nějakou dekorativku jsem na sobě zkoušela už tam, a i když výdrž snad úplně všeho se dala počítat spíše na minuty, než hodiny, stejně jsem skákala radostí, když jsem zjistila, že mi nějakou tu lahvičku přibalili i domů. Vypadalo to prostě tak jinak, než jak je na dekorativku zvykem. Jenže první pořádné zkoušení mi otevřelo oči a já se následně už jen těžce přemáhala to občas vytáhnout.

Na zkoušení jsem dostala oční stíny Soustředění, tekuté linky Motivace a rtěnku Vášeň. Všechny spojuje totožné balení. Skleněné lahvička připomínající spíše nějakou zkumavku než kosmetiku. U rtěnky se mi navíc rozlepil vršek a co jsem tak četla na internetu, rozhodně jsem nebyla jediná. Obsah je 5 ml a cena závratná, 465 Kč za jednu lahvičku.

Oční stíny Soustředění

Začneme tedy tím nejhorším. Nejdříve jsem jásala, protože ta barva je krásná a na první pohled se jeví univerzálně. Je to pěkná stříbrná, ale trochu tomu ubírá shimmer do zelena a na oku tu právě tento podtón chytá. Jako by to oxidovalo, protože čím déle to na očích mám, tím je to zelenější a třeba pod umělým světlem je to zelené hned. Takže nějaké univerzální použití jako rozjasňovač jsem musela hned vyloučit. Ale to by zase tolik nevadilo.

Poměrně velkým utrpením je nanášení. To prostě nejde! Nanést to rovnoměrně chce opravdu velkou dávku ,,soustředění" a taky trpělivosti. Přiložený aplikátor nabírá barvy moc, takže tím ho na víčko sice dám, ale rozetřít to s ním nejde. Na řadu tedy přicházejí štětce a prsty, případně kombinace obojího. Problém je, že jakmile se to snažíte roztírat, dělá to mapy, má to nepravidelnou strukturu a nejde to nějak usměrnit. Trvá mi to vždycky hrozně dlouho, než to vypadá aspoň trošku obstojně. 

Když jsem jiné stíny zkoušela v obchodě bez báze, stihly se z očí vytratit dříve, než jsem se vrátila domů. Takže bez báze vydrž asi tak půl hodiny. S bází si o moc nepolepšíte. Nejpozději do dvou hodin se to začíná vytrácet, zalézat do vrásek a prostě konec.

Stíny jsem ve finále použila opravdu jen párkrát, většinou když jsem jen jela do nejbližšího obchodu pro rohlíky, protože déle to na těch očích prostě nedrží a to vztekání u aplikace za to také nestojí. Takže tohle rozhodně nebrat!

Tekuté linky Motivace

Tohle je naopak nejlepší kousek a kdyby nebyl ve stínu svých dvou děsivých bratrů, tak bych na něj možná ani nebyla tak zlá. Jsou to tmavě modré linky, které se na letní líčení docela hodí. Jsou to moje první tekuté linky v životě, takže bohužel nemám srovnání (možná i proto k nim nemám takové výhrady :-D). Linky mají velmi tenký a přesný štěteček se kterým se barva dobře nanáší. Zvládla jsem to i já jako úplný začátečník. I výdrž tady není špatná, pohybuje se kolem 5 - 8 hodin, poté začínají ztrácet na intenzitě. Na internetu se hodně píše, že se obtiskávají na víčko, to jsem u sebe ale nezaznamenala (možná proto, že linky dělám hodně tenké). 

Takže vlastně tohle úplně špatná věc není. Modrá linka a linky obecně tedy nejsou zrovna můj šálek kávy, ale čas od času ,,Motivaci" použiji. Linky jsou tedy použitelné a nemám větších výhrad, ale připomínám, že to může být tím, že jsem žádné jiné tekuté linky nikdy nezkoušela.

Stíny i linky v akci. Za ty křivé linky se omlouvám, začátečník se ve mně prostě nezapře. :-D

Rtěnka Vášeň

A nakonec pořádná pecka. Povím vám, to je tedy barva. :-) Šílená křiklavá růžová s modrými odlesky. Pro mě osobně absolutně nenositelná a testována pouze v domácích podmínkách. 

Rtěnka sama o sobě je příjemná. Je hodně hydratační, dobře se nanáší, nedělá cucky a nezalézá do vrásek ( i když se to tak na fotce může jevit). A teď to hlavní - drží a radši nechtějte vědět, jak moc. Rtěnka se ani nehne. Menší pití nebo svačinka ji neohrozí. S větším jídlem už ale začne ustupovat do pozadí a bohužel nepravidelně, takže to na rtech vytvoří nevzhledné mapy, kterých se ovšem jen tak nezbavíte. Ono to prostě nejde dolů. I věhlasná micelárka od Biodermy je na to krátká. Vždycky musím rty navhlčeným tampónkem doslova dřít a stejně to dolů stoprocentně nedáte. Malinké množství barvy se usadí do vrásek a zůstane vám s klidem i dva dny. 

Když odhlédnu od odstínu, který se mi netrefil do noty, tak to, že to nejde dolů, ani když chci, je natolik otravné, že mě to nijak neláká ani v nějakém přijatelnějším odstínů. Dlouhotrvající věci jsou fajn, ale všechno má své meze. Takže za mě tohle taky ne.

Foťák užral kus barvy, ve skutečnosti je to mnohem výraznější.

Je mi to líto, ale dekorativka od Lush mě tedy dost zklamala. Stíny jsou abolutně nepoužitelné, tam je to bez debat. Rtěnka, pokud se vychytá odstín a toužíte po super výdrži, tak by se daly přivřít oči. Linky jsou celkem dobré a přijatelné, ty by šly. Celkově mně to ale k srdci nepřirostlo a nebaví mě tyto produkty používat. A už vůbec nemluvě o té ceně, kdy dáte pomalu pětistovku za něco tak průměrného až podprůměrného.

Lush dekorativka je podle mě určena pouze velkým nadšencům této firmy, kteří už od nich mají vyzkoušeno úplně vše a nadchne je každá novinka. U těchto lidí si pár lahviček v jejich sbírce představit dokážu. Pro normální smrtelníky mi to ale přijde zbytečné, protože za tu cenu se vám nedostane adekvátní kvality, to si raději kupte nějaké jejich mýdlo nebo balistiku.

Zkoušeli jste dekorativku od Lush? Co na ni říkáte vy?

Letní tělové mléko Bioderma

Premiérová recenze na přeslavnou lékárenskou značku Bioderma. Dlouho jsem jí odolávala, ale dnes už od ní vlastním hned tři kousky. A se všemi jsem moc spokojena. Dnes to bude o prvním z těchto krasavců.

Tělové mléko Photoderm After Sun, jak už název napovídá, je primárně určeno jako mléko po opalování. Je vhodné pro citlivou a suchou pokožku. Má zvláčňující a zklidňující účinky. Jako bonus slibuje prodloužení opáleného vzhledu.

V mé sbírce je už někdy od listopadu, kdy mi ho dala kamarádka. Sama bych po něm asi nesáhla. Za prvé kvůli ceně a za druhé se cíleně neopaluji a prodloužení opáleného vzhledu také nepotřebuji, když opálená vůbec nejsem. Ale kamarádka lékárnice mě ujistila, že je to prostě normální tělové mléko, akorát více hydratační a že ho s klidem můžu používat během celého roku. Mé zásoby mazadel jsou ale dosti železné, a tak jsem si ho nakonec nechala právě na léto a nyní už ho používám něco přes měsíc. Mažu se tak 3 - 5 krát týdně, podle času a nálady.

Balení je s pumpičkou, takže není co dodávat, lepší způsob dávkování prostě neexistuje. Maximálně mi to vyhovuje. Je to rychlé, pohodlné a hygienické.

Konzistencí je to spíše lehčí krém, i když není úplně tekutý. Docela jsem tím byla zaskočena, protože tak nějak automaticky jsem počítala s tím, že když to slibuje extra hydrataci, že to bude spíše hutnější a mastnější. Krém se ale jinak moc hezky roztírá, stačí pár tahů a je hotovo. V kombinaci s tím skvělým balením je každé mazání opravdu rychlé a nenáročné.

Parfemace je taková spíše nijaká. Jen velmi slabě v tom cítím onu neidentifikovatelnou vůni, na kterou jsem dříve narazila v krému na ruce od Vichy. Tam jsem ji tehdy označila za exotickou květinu, ale ve finále to asi bude nějaká univerzální lékárenská přísada. :-) Ale zatímco ve Vichy to bylo opravdu moc, v Biodermě je ta vůně velmi vzdálená a pokud nad tím příliš nepřemýšlíte a nerozebíráte to, tak je to prostě bez nějaké výraznější parfemace. Mám k tomu takový neutrální postoj. Sice nemám ráda převoněné krémy, ale zase po něčem lehkém a příjemné to vonět může. Tohle je prostě takové nijaké, ale vyloženě problém s tím nemám.

Mléku nějakou minutku trvá, než se úplně vstřebá, ale potom je to naopak paráda. Líbí se mi, že tak nejpozději do deseti minut se mléko stoprocentně vstřebá do pokožky. Žádný ulepený pocit nebo cokoliv jiného. Ale když na sebe pořádně sáhnete, tak prostě cítíte, jak je pokožka uvnitř skvěle hydratovaná.

Jestli je ta hydratace dostatečná i pro velmi suchou a sluníčkem namáhanou pokožku, to nedokáži objektivně posoudit. Já osobně jsem spokojena, ale hydratace mi obecně postačí i střední. Co můžu říct, tak cítím, že s hydratací je na tom rozhodně lépe, než třeba má oblíbená mléka od Nivea. Ten rozdíl tam je znát. 

Celkově jsem s mlékem velmi spokojená. Konzistence a dávkování na jedničku, dobře se roztírá a relativně rychle se vstřebá. Hydratace je velmi dobrá a vůně spíše průměrná. Nemám k tomu větší výtky. Znovu si ho ale asi nekoupím, protože to u tělových mazadel obvykle nedělám. Mám ráda změnu. :-)

Obvyklá cena se pohybuje kolem 500 Kč za 500 ml, ale například v podzimních výprodejích (které se už blíží) seženete mléko i za polovinu.

Co máte od Biodermy rádi vy?

Krém pro smíšenou pleť Sante

Pleťové krémy já s oblibou střídám a neustále hledám ten pravý pro mě. Nedávno jsem narazila právě na tento od značky Sante. Zaujalo mne především to, že je určen primárně pro smíšenou pleť. To mi přišlo sympatické, protože většinou jsou krémy rozděleny na suchou až normální nebo normální až smíšenou, případně smíšenou až mastnou a ve finále mi nevyhovuje ani jeden. Tohle se mi líbilo, je to přesně na moji pleť, slibuje to hydrataci a zmatnění a jako bonus navíc, je to bio a ověnčeno certifikáty. Moc se mi ale nechtělo dávat 330 Kč za 30 ml krému, jen tak bez  vyzkoušení. Když mi ale eshop www.biooo.cz nabídl slevový poukaz na 200 Kč, tak i přesto, že nabízí spoustu lákavých věcí, já jsem automaticky sáhla po tomto krému. 
Krém jsem objednala a moc mile mě překvapilo, že už do půl hodiny jsem měla email, že si krém můžu vyzvednout. Nakupovat můžete i v kamenné prodejně, která se nachází v OC Kotva v Praze (naproti Palladia), ale je to pultový prodej, což já osobně nevyhledávám. Raději si všechno v klidu prohlédnu sama. Takže pokud budu od biooo v budoucnu něco chtít, zvolím zase ten samý postup, čili objednám na internetu a do obchodu si to zajdu jen vyzvednout.

24 hodinový Balance krém Bio Acai slibuje sametově měkkou a vyváženou denní i noční péči o pleť. Pečlivě vybraná kompozice rostlinných složek byla vyvinuta speciálně pro smíšenou pleť. Obsahuje vzácné látky, jako jsou bio acai olej z bio kamélie, extrakt z ploštičníku hroznovitého a extrakt vrbové kůry. Pro jemnou regulaci kožního tuku a rovnováhy vlhkosti v pokožce. Certifikát BDIH a NaTrue.

Krém je umístěn v sympatické tubě, které já mám raději než kelímky. Je to hygieničtější a dobře se s tím manipuluje. Hodí se i na cesty, protože tuba je opravdu malá a skladná.

Krém je klasicky bílý a má spíše tekutější konzistenci, i když ne primárně vodovou. Je příjemná, lehká a dobře se roztírá. V tomto ohledu mi plně vyhovuje. Vůně je dost zvláštní. Nejdříve vás do nosu praští alkohol (který je ve složení na druhém místě), ale ten za chvíli vyprchá a pak se rozvine velmi jemná nenápadná vůně. Trochu v tom cítím nějaké lehké květiny, vzdáleně možná i citrusy. Vůně je to příjemná, opravdu velmi jemná a nijak neobtěžující.

Krém nyní testuji 5 týdnů, z toho první týden jsem ho používala ráno i večer a následující 4 týdny pouze ráno. Ještě jednou zde musím pochválit konzistenci, díky které krému stačí jen menší množství a ubývá tak velmi pomalu. V podstatě se dá srovnat s nějakým tekutějším 50 ml balení. V Sante je ale pouze 30 ml.

Od krému jsem čekala opravdu hodně, a tak s sebou první zkoušení přineslo velké zklamání. Ihned po aplikaci mne totiž celkem výrazně pnula pokožka. Především na tvářích a obecně na sušších místech na obličeji. Byla jsem z toho nešťastná, protože se to opakovalo při každém dalším použití. Vypadalo to, že to pleť bude spíše vysušovat, tak jsem každým dnem čekala, jak se mi začnou objevovat šupinky, na které docela trpím. Ty se naštěstí dodnes neobjevily, ale po týdnu používání jsem musela kvůli pnutí přejít na jiný režim.

Krém jsem začala používat pouze ráno a večer jsem ho nahradila naopak mastnějším amarantovým krémem do Ryor. Ten je na léto docela hutný, ale vypadá to, že v kombinaci s lehkým Sante to funguje skvěle. 

Sante jsem tedy začala používat pouze jednou denně a pnutí zmizelo. Teď už se mi to vůbec nestává. Pleť dokonce ani není nijak sušší, šupinky aktuálně vůbec nemám. Takže hydratace je v pořádku, ale bude v tom určitě zapletena ta kombinace s druhým krémem. Používat Sante dvakrát denně se mi neosvědčilo.

Krém Sante se jinak do pleti velmi rychle vstřebá. První dvě tři minutky lehce lepí, ale pak vytvoří sametově hladký povrch. Není problém ihned na něj nanášet makeup. Krém se nijak nedrolí a makeup na něm dobře drží.

Zajímat vás bude jistě i zmatňující efekt, který krém slibuje. Tady jsem byla naopak nejdříve nadšená, ale postupem času mě to přešlo. Zmatnění se po nanesení krému opravdu dostaví, a to dokonce dost výrazné. Měla jsem těch krémů, které slibovaly obdobné účinky, docela hodně a málo který tohle uměl. Má to však jeden háček, ten efekt vydrží tak 3 až 4 hodiny a poté se pleť leskne jako dřív. Takže ji stejně během dne musím x krát přepudrovat. Ani z dlouhodobějšího hlediska pleť matnější není a lesknu se stejně jako dříve. Takže i když krém zmatnit umí, ve finále to problém jako takový stejně neřeší.

Složení

Celkové shrnutí: Jedná se o příjemný krém s velmi sympatickou a praktickou texturou, lehkou nevtíravou vůní. Dobře se roztírá, rychle se vstřebá a zanechá pleť jemnou. Hydratace je průměrná, doporučuji kombinaci s hutnějším krémem. Na obličeji ale jinak žádnou neplechu nepáchá. Neobjevily se šupinky ani ucpané póry. Počáteční pnutí se časem vytratilo a pleti tento krém svědčí. Zmatnění se objeví jen na několik málo hodin po aplikaci, ale z dlouhodobého hlediska to nemá výrazný efekt. V tomto směru je to trochu zklamání. 

I když je krém určen pro pleť smíšenou, já bych ho s klidným srdcem doporučila i pleti mastné. Tam aspoň nebude problém s tím pnutím. Díky ušlechtilému složení by navíc také mohl oslovit milovníky bio kosmetiky.

Já jsem s krémem ve finále spokojena a nebudu mít nejmenší problém vypotřebovat ho do poslední kapičky. Jak už ale víte, já jsem v péči o pleť nestálá a podruhé si krémy obvykle nekupuji a raději zkouším něco dalšího. Z toho důvodu nebudu opakovat nákup ani tohoto kousku a už tady na mě v mých zásobách čekají nové krémy jiných značek. Ve škále krémů, které jsem kdy měla, tento od Sante hodnotím jako lepší průměr. Neměla jsem s ním výraznější problém, ale ani mě ničím konkrétně neuhranul, abych po něm sáhla i podruhé.

Za poskytnutí slevové poukázky na tento krém, děkuji eshopu www.biooo.cz

Co vy a bio pleťové krémy? Máte tip na nějaký další?

Byla jsem aupair: Konec dobrý, všechno dobré (část 7)

Když jsem mou cestu jako aupair začala sepisovat, tak jsem snad ani původně neměla v plánu brát to takhle obšírně. A to jsem se to snažila zkracovat, co to šlo. Každopádně, dnes už je to opravdu poslední díl a bude o mém návratu a zpětném hodnocení.

Čas letěl jako blázen a byl tady můj poslední týden v Anglii. Předvánoční nákupy nabíraly na obrátkách a já ladila poslední dárky. Jelikož jsem věděla, že věci budu muset vtěsnat do dvou kufrů, začínala jsem také dost třídit a vyhazovat. Všechny kravinky, nepotřebné pytlíčky, sáčečky, vytahaná trička a podobné blbosti letěly do koše. Na své historické minimum se dostala i má sbírka kosmetiky. Měla jsem vše vypočítané tak, že to dopotřebuji a vyhodím v Anglii. Domů jsem tak nevezla skoro nic, což nebyl úplně dobrý nápad, protože hned první den po příletu jsem musela nutně na nákupy, protože jsem neměla ani deodorant, pudr nebo kartáček na zuby. A například má sbírka laků na nehty čítala tehdy celé čtyři kusy! I tak ale kufry nakonec praskaly ve švech a byly nacpány dárky  a hromadou mého nového oblečení a botů. 

V posledním týdnu mě také skolila menší viróza, a tak jsem velkou část dne trávila v posteli. Poslední sobotu jsem se vydala na nákupy jídla, které jsem chtěla přivést domů a také na rozlučkové posezení s Egitou, litevskou kamarádkou, kterou jsem si tam našla.

A byl tady den D - 11. prosince 2011 a já byla připravena k odletu. Loučení s rodinou bylo velmi vlažné. Musíte si uvědomit, že oni už měli těch aupair hrozně moc a každá jim prostě za nějakou chvíli zmizela z života, a tak už to prostě nijak neprožívali. Jednoduše mi zamávali a bylo to. Odvezli mě na letiště a když jsem je ujistila, že dál už to zvládnu sama, dali mi poslední goodbye a zanechali vlastnímu osudu. Na letišti jsem nakonec ještě díky zpoždění trávila celých pět hodin, ale to už byla maličkost. Už dnes v noci se vyspím ve své vlastní posteli!!

Zatímco let do Anglie jsem vůbec nevnímala a byla hrozně nervózní, tentokrát jsem si sedla hezky k okýnku a kochala se celou cestu pěkným výhledem. Zvykat jsem si také začala na všudypřítomnou češtinu. Bylo to docela zvláštní. Sice jsem s ní byla skrz internet a skype v kontaktu pořád, ale tak nějak jsem byla zvyklá, že když jsem byla venku mezi lidmi, tak se mluvilo anglicky a když jsem nechtěla, nerozuměla jsem a nemusela poslouchat cizí rozhovory. Jenže letadlo bylo plné Čechů a Slováků a najednou jsem rozuměla úplně všemu. Úplně nejlépe to vystihla paní sedící přede mnou, která patřila k anglicko - české rodině a všichni mluvili tak napůl česky napůl anglicky. Tato paní při startu letadla prohlásila - Čeština is back. A nešlo to v ten moment říct lépe. :-)

Let byl opět velmi krátký, netrvalo dlouho, letadlo přistálo a na maličké hale nesměle blikal nápis Brno Tuřany - byla jsem doma. Chvilka napětí, jestli se mnou přiletěly i mé kufry a poté už následoval ten vytoužený okamžik, který jsem si v hlavě poslední týdny přehrávala pořád dokola - setkání s mou rodinou. Nikdy v životě jsem je neviděla raději než v tento okamžik....

Následovaly čtyři týdny, která jsem strávila v poklidu a teple domova. Užila jsem si vysněné Vánoce, nechala si vařit česká jídla a postupně navštěvovala všechny známé a kamarády. 

Návrat do reality
Počátkem ledna už ale nezbývalo nic jiného, než se naplno vrátit do reality a začít žít zase ten můj opravdový život s opravdovými problémy. Až v tento moment vám dojde, jak byly všechny ty problémy a chmury v Anglii maličké a malicherné. Toho půl roku jsem tam vlastně žila takový pseudoživot v pseudoroli s pseudoproblémy. Ano, občas to bylo těžké a ukápla nějaká ta slzička, ale vše mělo svůj konec a už se k tomu nikdy nemusím vracet. Tohle už těžko jde říct o tom skutečném životě. Jestli jsem na začátku říkala, že nejtěžší je to rozhodnutí, že vyjedete, tak druhá nejtěžší věc je právě tento návrat do reality. Všechny problémy, před kterými utíkáte, na vás počkají a po návratu vás pěkně doženou. Vrátit se po půl roce žehlení a uklízení výkalů po psech do školních lavic, učit se na zkoušky, psát diplomku, shánět si bydlení a mnoho dalšího, to je opravdu šok. Nakonec se ale i tohle vstřebá a zůstanou už jen vzpomínky a nabyté zkušenosti...

Angličtina
V rychlosti se ještě pokusím popsat moji angličtinu, protože jste se na to několikrát ptali. Moje cesta s angličtinou nebyla nikdy lehká. V prehistorické době, kdy jsem já chodila na základku, jsem neměla možnost volby. Učitelka angličtiny tehdy nebyla na skladě a já jsem musela chtě nechtě začít s němčinou. Té jsem se také následující roky držela a také z ní maturovala. V patnácti jsem k tomu sice angličtinu přidala, ale měla jsem tu smůlu (a také jsem byla blbá), že jsme byla taková laxní skupina, kterou ještě navíc měla na starost učitelka, co moc učit neuměla a všechno jí bylo jedno. Ve finále to dopadlo tak, že po čtyřech letech jsem neuměla anglicky skoro vůbec. Ano, byla to chyba. Měla jsem možnost naučit se anglicky pohodlně a zadarmo. Jenže, vysvětlete tohle puberťákovi. Dohnalo mě to samozřejmě záhy. První dva roky na vysoké jsem se angličtině úspěšně vyhýbala a zapomněla i to málo, co jsem uměla. A ve finále jsem měla moc dobrý nápad, zapsat se na kurz pro mírně pokročilé, který byl navíc klíčový k tomu, abych studium mohla vůbec ukončit. Dopadlo to samozřejmě špatně. Testy jsem opakovaně psala tak na 30% a nebyla šance to za nějaký týden dohnat. A tak se mé studium kvůli tomu prodlužovalo o rok. A já tedy měla čas resty z minulosti dohnat. Ještě před odletem jsem prošla intenzivním kurzem pro začátečníky a v Anglii jsem startovala s levelem A2. Měla jsem základní slovní zásobu, hlavně tu pasivní. Uměla jsem složit jednoduchou větu a zeptat se na základní věci. Poté jsem byla natvrdo hozena do vody a musela jsem plavat. Hodně lidí se toho bojí a já samozřejmě měla strach také, ale když prostě musíš, tak musíš a ono to prostě jde. Angličané jsou na cizince zvyklí, ocení každý pokrok, pomůžou, jsou chápaví a nikdo se na vás nedívá skrze prsty, že mluvíte jako trotl. Jen musíte počítat s tím, že čím nižší level je vaší angličtiny, tím jsou ty začátky těžší. Ale nějak to jde vždycky. 
Ze začátku jsem hodně seděla nad gramatikou a doučovala jsem se věci, které jsem nutně potřebovala k přežití. Hodně jsem poslouchala, ať už rodinu, ostatní lidi nebo televizi. Pokrok byl rychlý a já se každým dnem zlepšovala. Nebylo dne, kdybych se nenaučila nové slovíčko nebo frázi. Po pár týdnech mě přestalo děsit, že na mě někdo mluví anglicky a že mu musím odpovídat. Bylo to přirozené. Později jsem se začala učit jako malé děti. Jednoduše jsem papouškovala to, co jsem slyšela jinde. Nejdříve slova, potom celé fráze. Nejlepší na tom je, že to vše máte spojeno s tou situací, kdy jste se to naučili a narozdíl od uměle nabiflovaných slovíček na test, už se vám to nikdy nevymaže z paměti. Po půl roce jsem dokázala naprosto bez problémů konverzovat o každodenních tématech. Měla jsem v sobě jistotu, že kdykoliv kdekoliv na mě někdo promluví anglicky, nějak se s ním domluvím a vůbec mě tahle představa nestresovala.  Pokulhávala jsem však v gramatice a odbornější slovní zásobě. Před klíčovým opakováním zkoušky jsem musela právě gramatiku ještě hodně dopilovat a pukala jsem zlostí, jak neskutečný rozdíl je mezi reálnou angličtinou a tím paskvilem, co se učí u nás na školách! Zkoušku jsem ve finále udělala, ale s dovětkem paní profesorky, že jde vidět, že očividně nemám na angličtinu talent. Ano, asi nemám,a má gramatika je dodnes slabší, ale když mě někdo na ulici osloví anglicky, v klidu mu poradím, ukážu cestu a řeknu cokoliv, co potřebuje. A to je podle mě, pro život, mnohem důležitější.

Konec dobrý, všechno dobré
Dnes už je to rok a půl od mého odjezdu do Anglie. Můžu tedy rekapitulovat. Svého zběsilého plánu ani v nejmenším nelituji. Bylo to bláznivé, těžké i stresující, ale stálo to za to. Přivezla jsem si neskutečné množství zážitků, které mě obohatily a posunuly mě v mém životě dál. Jestli mi to něco vzalo, tak je to láska k psům a toustovému chlebu. To jsou věci, ke kterým jsem si ani po takové době, nedokázala znovu najít cestu. Na toustovém chlebu už si fakt nikdy nepochutnám a také si nikdy nepořídím psa. Ale nějaké oběti hold vždy musí být :-) 
Dalo mi to však mnohem více. Samostatná jsem byla vcelku dost už před odletem, ale tento půl rok to ještě více zocelil. Nyní vím, že se můžu stoprocentně spolehnout sama na sebe, že se o sebe dokáži postarat,  zvýšilo mi to sebevědomí, zlepšila jsem se v angličtině, naučila jsem se žehlit, mnohem lépe zvládám stresové situace i samotu, posunula se mi hranice toho, co až je nepořádek, vážím si své rodiny, svých přátel, svého mateřského jazyka i země, ze které pocházím a v neposlední řadě už vím, že sny jsou od toho, aby se staly skutečností...

Děkuji všem, kteří celý sedmi dílný  seriál zvládli přečíst a všem budoucím aupair přeji hodně odvahy a šťastnou ruku pro výběru rodiny.

BB mycí krém Dermacol

BB krémy zachvátily celý kosmetický svět a dnes už asi nikoho nepřekvapí. Kosmetické firmy jdou ale dál a máme tady Beauty Benefit mycí krém. Ten na trhu nedávno představil Dermacol a jak už to u BB bývá, není to jen tak ledajaký čistič, ale slibuje rovnou 8 účinků v 1 - čistí, odličuje, tonizuje, osvěžuje, hydratuje, regeneruje, zklidňuje a rozzáří. Zní to všechno moc hezky, ale nějak se nemůžu zbavit pocitu, že některá ta slova jsou prostě synonyma a některé účinky si zase protiřečí a těžko můžou fungovat najednou, ale tak nevadí, hlavně že těch účinků máme 8, to je přece mnohem lepší, než kdyby nás to ,,jenom" odlíčilo. :-)

Tenhle styl odličování nepatří zrovna mezi mé oblíbené, a tak bych po mycím krému sama nikdy nesáhla. Ale když jsem ho dostala zdarma k nákupu, tak mi to nedalo a musela jsem ho vyzkoušet na sobě. Nyní už ho testuji něco přes měsíc.

Složení

Návod k použití mě nejdříve mile překvapil, protože jestli něco nesnáším, tak je to odličování pomocí gelů, které se musí smývat z obličeje vodou. To se mi pak dostane omylem do očí, do pusy, namočím si ofinu a s mojí šikovností, jak se ohýbám nad umyvadlem, tak se hlavou praštím o kohoutek. S maskou si poradím tak, že ji oplachuji až ve sprše. To se mi u odličovačů moc nechce, protože jsem ráda, když je z obličeje všechno pryč dříve než se do sprchy dostanu. Takže tohle odličování už je u mě léta zapovězeno. Dermacol BB mycí krém má to štěstí, že je jeho aplikace trochu jednodušší:

Krém naneste na navlhčený obličej, krk a dekolt. Krouživými pohyby konečky prstů lehce masírujte pokožku, až se vytvoří jemná pěna. Poté ho odstraňte navlhčeným tampónem.

Dala jsem se tedy do zkoušení. I když se píše, že odličovač je vhodný i na oční partie, tak do toho se mi vůbec nechtělo. Dávat si krém do očí? Děkuji, nechci. Takže oči jsem vzala klasickým odličovačem očí. Poté jsem navlhčila obličej a šlo se na krém. Konzistence je opravdu jako hodně hutný krém, který ale pod rukama taje a dobře se roztírá. Má světle růžovou barvu a příjemně voní. Je to lehká nevtíravá květinová vůně. Po obličeji krém dobře klouže a celá aplikace je příjemná. Že by to vytvořilo nějakou pěnu, jak se píše v návodu, toho jsem si nevšimla nebo si asi představuji pěnu jinak než výrobci. Na obličeji to prostě vypadá tak, jako byste si dali silnou vrstvu krému, který se nemůže vstřebat. Poté už to jen setřu tampónkem a je hotovo. Tedy skoro, protože jestli si myslíte, že jste po této proceduře komplet odlíčené, tak jste na omylu. Velký kus práce ještě čeká na tonikum nebo micelárku.

Čerstvě vymáčknuté z tuby

Rozetřené

Co jsem vyzkoumala při aplikaci: Voda je fakt důležitá. Jelikož se odličuji v pokoji a musela jsem speciálně kvůli tomuto krému běhat do koupelny, abych si namočila obličej, zkoušela jsem to různě obejít. Prostě jsem to dala rovnou na tampónek jako odličovací mléko a pokoušela jsem se odlíčit. Divně to dře a neodlíčí to skoro nic, takže takhle ne. Pak jsem zkoušela navlhčit obličej třeba jen termální vodou, ale to mi za prvé přišlo jako mrhání takovým přípravkem a navíc ten obličej byl stále navlhčený málo. Takže prostě čím mokřejší obličej bude, tím více se toho odlíčí, obejít to nejde. 

Poté jsem ještě zkoušela dávat různé množství krému, ale nemělo to žádný efekt. Stačí prostě trochu a odlíčí vás to úplně stejně jako když na sebe vylijete půlku tuby. 

Nakonec jsem zkoušela, zda má nějaký vliv, jestli to na obličeji masíruji pár sekund nebo pět minut a také jsem si rozdílu nevšimla. Prostě dobře to po obličeji rozetřít, trošku promasírovat a efekt je stejný, jako když si s tím hrajete déle. 

V návodu je uvedeno, že to máte stírat mokrým tampónkem, což se mi moc neosvědčilo. Jak je tampón nacucaný vodou, tak toho už moc nepobere a musíte je použít nejméně dva. Zatímco když vezmu tampón suchý, setřu s ním pohodlně celý obličej. Množství odlíčeného makeupu je tak jako tak stejné.

A nakonec, jaké to má tedy účinky. Jak už jsem psala, odlíčení je žalostné. Vezme to jen tu svrchní špínu a pak to prostě musíte ještě dočistit dalším přípravkem. U mě je to tak, že buď použiji tři tampónky s micelárkou a jsem odlíčená nebo použiji jeden tampónek na BB mycí krém a dva na micelárku. Když si připočtu, že u BB ještě musím běhat do koupelny navlhčit obličej, šmrdlat po obličeji a poté až stírat, tak mi z toho vyjde akorát tak to, že mě BB čistič zdržuje a je v mé péči dost nadbytečný.

Co se týče dalších slibovaných účinků, tak obličej po aplikaci nijak nelepí a přiřkla bych mu i nějakou tu menší hydrataci. Když používám samostatně jen micelárku, tak mám trošku pocit, že mě vysušuje. Když to ale zkombinuji s tímto BB, tak je pleť v takovém lepším stavu. Příjemná na dotek, osvěžená, lehce hydratovaná. Takže po téhle stránce dobré, ale to zdržování při odlíčení to nezachrání, protože na hydrataci stejně používám ještě krémy.

Co říci závěrem. Možná jsem k tomuto BB mycímu krému nebyla úplně férová, protože tohle prostě není úplně můj styl odličování a nemůžu se zbavit pocitu, že mě to akorát dost zdržuje. Nejsem si úplně moc jistá, komu by tento výrobek mohl vyhovovat. Mám ten pocit, že lidé jsou rozděleni na dvě skupiny, jedni mají rádi mycí gely a druzí raději mléka, tonika, micelárky. Ale tohle je prostě takový hybrid mezi klasickým mycím gelem a odličovacím mlékem a musíte tak jako tak, při svém odličovacím rituálu, udělat nějaký kompromis.

Krém je sám o sobě příjemný. Má dobrou konzistenci, která se hezky roztírá, příjemně voní. Pleť lehce hydratuje, osvěží. Odlíčí tak napůl, je ještě potřeba něčím to dodělat. Takže konečné rozhodnutí nechám na vás, jestli by se vám takový pomocník hodil nebo ne. Já osobně tedy budu mít docela problém ho vypotřebovat, protože po měsíci používání mám pocit, že vůbec neubývá a budu ho mít ještě hodně dlouho.

EDIT: Dodatek na přání. Nakonec jsem se tedy odhodlala a vyzkoušela to na oči. Lehce jsem je navlhčila a poté začala roztírat krém. Ten sám o sobě neštípal, ale líčidla jsem měla za chvíli až na bradě a není to zrovna moc estetické ani příjemné. Odličuje to ale velmi slušně, dolů šly bez problémů stíny, řasenka a dokonce i linky. I tak jsem ale stejně na finální dočištění musela oči přejet micelárkou. Tento způsob odlíčení očí mě tedy nenadchl a nebudu ho praktikovat. Je to zbytečně ,,špinavé" a není mi příjemné rozšmrdlávat řasenku po celém obličeji.

Dalším bonusovým testováním bylo použít ho jako klasický mycí gel. Čili obličej jsem lehce navlhčila, poté na něj rozetřela krém a následně klasicky smyla vodou. Krém divně klouže a jde tímto způsobem dolů ne zrovna pohodlně. Vše je ještě umocněno tím, že tento způsob odlíčení fakt nenávidím. Obličej potom ještě musím tak jako tak dočistit až dvěma tampónky s micelárkou, takže odličovací efekt obdobný, jako když krém používám dle návodu. Takže ani tento způsob za mě ne.

Cena za 100 ml se pohybuje kolem stokoruny. 

Jaké favority při odličování máte vy?

Hrátky s nehty

Zdobení nehtů, ať už jakýmkoliv způsobem, jsem měla ráda snad odjakživa a s přírodními nenabarvenými nehty si připadám hrozně ,,nahá". V poslední době se u mě ustálila klasika, že nehty přejedu jednou barvou a je vystaráno. Před pár lety jsem ale měla zase období, kdy jste mě nemohli potkat jinak, než s průhledným lakem a nějakou tou ozdobnou kytičkou. Před nedávnem jsem to zase zkoušela a rozhodla jsem se vám to zvěčnit. A aby toho nebylo málo, zkoušela jsem i umělé nehty od S-he. Původně měly být také součástí článku ombré nehty, ale ty se mi tedy absolutně nepovedly. To šlo hned dolů a nebylo to focení hodné. Tak třeba někdy příště. :-)

Tuhle manikúru jsem měla ráda hlavně proto, že vydržela v dobrém stavu až dva týdny a nebylo tak nutné to po pár dnech předělávat, jako barevné laky. Také se mi líbilo, že i když jsou nehty decentní a hodí se pro každou příležitost, stejně si jich každý všimne a není to prostě jen ta jednobarevná klasika.  

Samotná aplikace je také jednoduchá. Nálepky na nehty seženete v podstatě kdekoliv. Je jedno jestli jsou levnější nebo dražší, ony ve finále drží všechny stejně. Co se mi moc neosvědčilo, tak nějaké výrazné 3D, co hodně z nehtů trčely a nešly plně skrýt pod lak nebo i hodně velké nálepky skoro přes celý nehet. Čím menší, tím lepší. 

Na suché a nenalakované nehty jsem tedy nalepila vybrané kousky a opravdu hodně je k nehtu přimáčkla. Poté jsem aplikovala dvě vrstvy průhledného laku. Někdy se stalo, že se okraje nálepky lehce odchlíply, takže jsem vzala dřívko a ještě do nezaschnutého laku je pořádně přimáčkla. Lak kolem nálepek trochu déle schne, takže je třeba na to dávat chvíli pozor, ale pak už jste na pár dní naprosto bez problémů. Nálepky opravdu drží a neměla jsem nějaký větší problém s jejich odlepováním. Po jednom týdnu jsem obvykle nehty znovu přetřela jednou vrstvou laku, abych skryla ošoupané špičky a opět stoprocentě pokryla nálepky a mohla jsem fungovat další týden. Někdy jsem podobnou proceduru zopakovala i po 14 dnech a nálepky ve finále měla tři týdny, ale to už samozřejmě nebylo úplně ono, byla to spíše taková nouzovka. 

Zhruba po těch dvou týdnech už se tedy stalo, že třeba z prsteníčků byly nálepky dole, ale například z malíčků jsem je musela vždy doslova seškrábat.

Ve zkratce, co udělat, aby nálepky držely co nejdéle: Aplikovat je na suché a nenalakované nehty. Na jakýkoliv lak to nikdy nedrželo a vždy se to velmi brzy oloupalo. Vyhrát si s aplikací, nálepky pevně k nehtu přitisknout a po aplikaci laku pečlivě kontrolovat, jestli někde není odlepený okraj a pokud ano, ihned ho pořádně zamáčknout do laku. Mít větší trpělivost se schnutím. Částečně je to dáno i nehty samotnými. Lépe to bude držet na větších a širších nehtech.

Umělé nehty od s-he jsem brala jako takovou srandu. Dlouho jsem je měla schované v šuplíku a pořád se mi do nich moc nechtělo. Jednoho dne jsem si ale řekla, že už je konečně musím zkusit. Čekala jsem od nich, že do pěti minut samovolně odpadnou, takže mě ve finále dokonce překvapily.

V balení najdete 12 kusů, abyste si mohli lépe korigovat velikost podle vašich přírodních nehtů. Mně se nejdříve zdály všechny hrozně mrňavé, ale nakonec se to nějak dokázalo přizpůsobit. Akorát palec byl tedy nedostatečný a měla jsem tam celkem výraznou mezeru.

Aplikace je velmi jednoduchá. Na suché a nenalakované nehty přiložíte ty umělé. Lepidlo už je na nich dáno předem. Poté je dle návodu máte ještě zkrátit dle potřeby, ale já už jsem s nimi nic nedělala a nechala jsem je tak.

Pokud se na nehty díváte zblízka, působí prostě uměle, ale věřím, že zdálky a ještě třeba pod umělým světlem si toho nikdo nevšimne.

Trochu jsem si na ně musela zvykat i já, protože prostě pořád cítíte, že na těch nehtech něco je, ale jde to vydržet.

Na nehtech jsem je nakonec měla celý den, a to jsem je večer cíleně sundávala, jinak by toho zvládly třeba i více. Nějaké letmé umytí rukou je nerozhodí a drží opravdu obstojně. Při sundávání jsem ruce pár minut musela mít ponořené v teplé vodě, abych je mohla pohodlně sundat.

Na běžné nošení to samozřejmě není, ale pokud má třeba někdo malé okousané nehty a chystá se na ples nebo nějakou větší akci, tak si myslím, že tohle je dobré řešení. Ten jeden večer vám to na těch nehtech určitě vydrží.

Co vy a hrátky s nehty? Také čas od času něco zkoušíte nebo jen čistě lakujete?