Zobrazují se příspěvky se štítkemBilou. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemBilou. Zobrazit všechny příspěvky

středa 22. listopadu 2017

Velký test sprchových pěn

Sprchové pěny jsou velkým hitem posledních měsíců a v drogeriích rostou jako houby po dešti. Již před časem jsem si říkala, že by bylo potřeba se jim více podívat na zoubek a prozkoušet, jaké jsou mezi nimi rozdíly. A tak jsem se pustila do nákupů a nakonec vybrala reprezentativní šestku. V daný moment jsem si myslela, že už je mám všechny, ale od té doby se zase objevili nějací ti nováčci. Ale to bych se musela sprchovat pětkrát denně, abych to stihla prozkoušet, takže zůstaneme u tohoto výběru.


Mně osobně přijdou geniální na cestování. Už jsem to psala několikrát, při mytí nedám dopustit na takovou tu hubky, díky které každý sprcháč napění. Jenže na cesty si ji nevezmete a jen tak se potírat sprcháčem, to mě hrozně nebaví. Přijde mi, že toho spotřebujete tuny a ještě si to vůbec neužijete. Taková sprchová pěna tento můj problém naprosto smetává ze stolu. Na druhou stranu, při běžném domácím použití mi pořád více vyhovuje ta houba. Mám s ní pocit, že to tělo rovnou i více vydrhne. To jsem zjistila teď při pěnovém testování. Vždy po pár dnech jsem si musela dát pauzu a sáhnout po hubce s normálním gelem. Pěna je tak pro mě symbolem právě na cestování nebo prostě jen na občas. Tedy až poté, co se mi tady ty nasyslené zásoby podaří vypotřebovat. :-)


Zkoušela jsem vám i názorně ukázat, jak která pění, ale ono to ve finále moc reprezentativní není a jde spíše až o pocit na pokožce. I když jsem to tak vůbec neplánovala, nakonec mi z toho vyšly tři skupinky, do kterých lze testované vzorky rozdělit. 


Do první skupiny bych zařadila Rituals a Douglas, a to nejen proto, že jsou obě dostupné v menším cestovním balením, čímž u mě rovnou mají plus. Tyto dva kousky se ale od zbytku liší tím, že více připomínají klasické pěny na holení. Z lahvičky vymáčknete gel, který se v pěnu mění až na pokožce. Na první pohled to tedy vypadá, že tolik nepění, ale zdání klame, naprosto fantasticky to přilne k pokožce a nikam se to nevytrácí ani nehne. Je to prostě trošku něco jiného a pokud si ten pocit zamilujete, těžko vás mohou uspokojit jakékoliv jiné pěny. 


Rituals je taková klasika a nevím jistě, jestli byl fakt první, ale minimálně spousta lidí ho má tak zafixovaný, že přišel s pěnami na trh. Rozhodně byste ji ve svém testování neměli minout, a to i přesto, že patří k těm dražším. Miniatura vás vyjde na stovku, plném balení pak na dvě. 

Douglas je příjemné překvapení. Obecně tady ta jejich Douglas řada má úžasné parfemace a této zelené nevyjímaje. Pěna je opět velmi příjemná, k pokožce jemná. Balení má 75 ml, takže se ho nemusíte bát vzít na týdenní dovolenou. U Rituals pozor, ta pidi lahvička vydrží tak na pět použití. 


Druhou a moji nejoblíbenější skupinu sdružují pěny od Nivea a Kneipp. Tyto kousky už fungují trochu jinak. Z tuby vymáčknete už rovnou nadýchanou pěnu. Je to větší sranda, je to příjemné, ale už to k té pokožce nepřilne tak dokonale a čím déle roztíráte, tím to spíše mizí. I tak ale u těchto dvou kousků platí, že pěna je bohatá, perfektně jemná a mizí pomalu. Plusem těchto pěn jsou přidané pečující složky. Ty jsou tedy údajně ve všech pěnách, ale jen u těchto dvou mám na kůži skutečně pocit, že něco dělají. 

Nivea je rozhodně překvapení roku. Pěna je ze všech nejvíc nadýchaná, doslova máte pocit, že se myjete obláčkem. Je extrémně jemná, k pleti šetrná a po koupeli máte pocit, že je o pokožku opravdu dobře postaráno. 

Kneipp je na tom velmi podobně, pěna je bohatá, jemná, drží tvar a opět mám po koupeli pocit, že je pokožka hydratovaná. U Kneipp mi navíc perfektně sedla vůně pomerančových květů, naprosto dokonalá. Smutné je, že u nás v drogeriích vás vyjde na 200 Kč, což je docela dost. Já jsem pěnu překvapivě kupovala v Německu, kde jsem za ni dala asi tři a půl eura, takže vlastně polovinu. 


Třetí skupina mě baví nejméně. Není vyloženě špatná, ale v kontextu předchozích skvělých kousků to prostě trochu pokulhává. Řeč je shodně o pěně Bilou a Balea. Obě mám dokonce v kokosové vůni, ale to nebyl záměr. :-)  Opět to funguje tak, že z lahvičky tlačíte rovnou pěnu. Jenže v tomto případě není tak hustá a nadýchaná a rychleji mizí.


Bilou mě obecně fakt nebaví. Už jsem měla od stejné značky mléko (pěnu) po koupeli a čichala jsem k dalším variantám v drogerii, ale není to ono. Pěna je řidší, mám pocit, že to pokožce nic navíc nedává a také mám problém s vůněmi. Tento kokos je velmi umělý a co jsem zkoušela další varianty, tak je všechno moc sladké a zároveň chemické. Bilou se prodává jen v Německu, ale vůbec nemusíte smutnit.

Balea je na tom docela podobně, možná o chlup lepší. Pěna je opět řidší, mizí a žádné pečující složky se neprojevují. Navíc mě rozčiluje ta jedovatě modrá barva. Přijde mi to zbytečné a ze stejného důvodu si již nekupuji pěny na holení od této značky, protože ty jsou většinou také takto divně barevné. Vůně je opět také chemičtější a byť je toto nejlevnější alternativa sprchové pěny (asi 60 Kč), tak já si ji znovu nekoupím. 

Celkově bych to shrnula tak, že si musíte vybrat, jestli chcete menší napění, ale lepší přilnutí k pokožce (Rituals, Douglas) nebo si chcete hrát s nadýchanou pěnu (ten zbytek). Já osobně dávám přednost druhé variantě, a jak už bylo řečeno, baví mě, když pěna o pokožku i trochu pečuje, a tak si ráda v budoucnu znovu koupím Niveu nebo Kneipp. 

Ještě se sluší dodat, že balení pěny obvykle vydrží méně než běžné sprchové gely. Je to tedy dost individuální, záleží jak moc s tím plýtváte. Já tedy moc nešetřím, ale 200 ml pěny zdolám tak za 15 - 20 použití. Výraznějších změn napříč značkami jsem si nevšimla. 

Co vy a sprchové pěny? Máte je rádi a jaké jste zkoušeli?

pátek 12. května 2017

Mix recenzí pečující kosmetiky

V poslední době jsem ty články trochu flákala, a tak se mi tady nakupila opět hromada kosmetiky, která čeká ke zrecenzování. Pojďme se tedy dnes mrknout hned na čtyři pečující kousky, které jsem v poslední době používala, ať se nám to trochu posune kupředu.

Hydratační pěna do sprchy Bilou

Tohle je taková blbinka, ale jestli sledujete zahraniční blogerky, určitě vám to neuniklo. Značku Bilou má na svědomí německá blogerka a najdete v ní spoustu sladce vonících sprchových pěn anebo to, co mám doma já - hydratační pěnu, která funguje stejně jako mléko do sprchy. Prostě vám to mám dodat hydrataci a sfouknete to rychle ještě ve sprše. 


Měla jsem docela problém si vybrat vůni, protože je to všechno fakt hrozně moc sladké. Fizzy Berry voní jako chemické žvýkačky. Vlastně ani nevím, jestli se mi to líbí. Je to fakt až moc. 

Jinak je to prostě srandička. Pěna je krásně nadýchaná, rychle a pohodlně ji nanesete na tělo. Velmi rychle ale sama mizí a po opláchnutí necítíte vůbec nic. Ani vůni ani žádné účinky. Možná budou lepší ty sprcháče, ale až budete v neměcké drogerii, hydratační pěnu s klidem vynechejte. Cena byla si 3 eura. 

Sprchový gel a tělové mléko Kneipp


Tuto krásnou sadu jsem dostala od značky Kneipp k Vánocům. Obaly vypadají hezky a jsem moc ráda, že jsem jejich produkty mohla vyzkoušet. Jsou běžně dostupné v drogeriích, ale nevím proč, prostě jsem se k nim nikdy dřív nedostala.

Byla jsem obdarována variantou s vůní mandlového květu. Mandle tam ale nehledejte, je to čistá květinovka. Musela jsem si na ni chvíli zvykat, protože tohle nejsou mé oblíbené vůně, ale musím říct, že jsem jí po čase přišla na chuť a teď se do sprchy i na následné mazání docela těšit.



Sprcháč je tak nějak klasika, na které většinou nejde nic zkazit. Na vůni jsem si zvykla a jinak hezky napění, umyje, nedráždí ani zbytečně nevysušuje. Za mě spokojenost. Ráda bych do budoucna zkusila jiné parfemace a hlavně mě lákají jejich pěnové sprcháče.



S mlékem je to o něco horší. Konzistenčně to dělá čest svému jménu, ale nejde to za boha rozetřít. Je to přesně ten pocit, kdy šmrdláte bílé stopy sem a tam, až se na to vykašlete a necháte raději zbytek vsáknout do pyžama. Fakt to nechápu, protože ta textura je lehoučká, ale nejde to kloudně rozetřít.

Ve finále je to pak už v pořádku. Docela rychle se to vstřebá a zůstane jen decentně provoněná a lehce hydratovaná pokožka. Na vyloženě suchou kůži to není, ale na běžné denní mazání je to fajn. Jen škoda toho roztírání, na to asi nebudu mít znovu náladu. 

Tonikum Garnier


Tohle byl takový náhodný kup, ale hned se z tonika Garnier stal můj velký oblíbenec. S toniky to mám složité. Lahvičku vypotřebuji zhruba za měsíc a byť mám několik oblíbenců, stejně raději hledám, co nového bych vyzkoušela. Jenže drogerie je v tomhle marná. Buď už jsem to zkoušela anebo je v tom alkohol, a ten mi v toniku nedělá dobře. Pak jsem ale náhodou narazila na tuto modrou variantu Garnier. V těch ostatních alkohol je, ale tady ne.

Jinak je to po všech směrech dobré tonikum. Hezky neutrálně voní, zatáhne póry, dočistí nečistoty, pleť nedráždí ani nevysušuje. Už ho mám celé dodělané, ale ráda si ho koupím znovu. Cena je kolem 80 Kč. 

Oční krém Kräuterhof

Na závěr ještě jeden archivní kousek, protože tento krém už mám otevřený asi rok a ne a ne ho dodělat. 

Je to oční krém s kyselinou hyaluronovou a těšila jsem se, jak dá mé oční okolí do kupy. Jenže bohužel ne. A dost mě to mrzí, protože uživatelsky je ten krém fakt úžasný. Má jemnou texturu, přesně tak akorát ani tekutou ani hutnou. Krásně se roztírá, není nijak parfemovaný a bleskově se vstřebá. První dny jsem si myslela, že budeme velcí kamarádi, protože mi fakt vyhovoval. A to jak ráno pod makeup, tak večer. 



Z dlouhodobějšího hlediska ale nefunguje. Tedy aspoň na mé oční okolí. Té hydratace je málo a časem je kůže vyloženě suchá a plná jemných vrásek. Nemyslím si, že je to obecně špatný krém, jen mé oční okolí je prostě náročnější. Bude vhodný pro někoho s mastnější pletí pro mladší ročníky, kterým postačí něco takto lehčího. Cena je asi 200 Kč za 20 ml.

Co zajímavého z péče zrovna používáte vy?