Moje péče o nehty + sbírka laků

Novinkové články s laky na nehty se tady již moc neobjevují. Důvod je prostý, já těch novinek v této oblasti moc nemám. Rutinu mám pevně ukotvenou a točím pár barev pořád dokola. Tak jsem si řekla, že vám to shrnu to jednoho článku, jak a čím lakuji a co ve své sbírce tedy mám. 

Schválně se mrkněte na tři roky starý článek o mé tehdejší sbírce - zde. Tehdy jsem měla 70 laků, dnes mám přesně polovinu a v krabičce jich napočítáte 35. A i to mi aktuálně přijde moc a stejně je úplně všechny naplno nevyužívám a do budoucna bych to chtěla ještě zúžit. 

Začněme ale u samotné úpravy nehtů. Stal se z toho pro mě takový nedělní rituál. Věnuji se tomu vždy takto jednou týdně a zároveň u toho připravuji blog. Moje nedělní odpoledne, až na výjimky, zkrátka vypadá právě takhle. Z toho také plyne, že mým požadavkem je, aby lak vydržel právě týden. A pokud se to nějakému nedaří, nemá u mě šanci. 

Nehty si klasicky stříhám. Vím, že se říká, že by se to nemělo, ale já to jen pilníkem fakt nedám. Tím to jen doladím, používám dlouhodobě ty papírové. Poté se ještě zbavuji kůžiček. Již dlouho mám takové ty "vidličky" a teď nově jsem našla úžasné olejové pero od Trend it up. Bylo v DM boxu a právě díky tomu ty krabičky tak miluji. Sama bych si takovou věc nikdy nekoupila, ale naprosto jsem si ji zamilovala. Kůžičky tedy přejedu olejíčkem, poté zatlačím a co tam přebývá, vezmu tou vidličkou a je to připraveno na lakování.

Před samotným lakováním tedy ještě použiji Alpu. Tato jednoduchá věc, čili to, že nehet perfektně odmastíte, vám přidá hned několik dní výdrže navíc. Jsou na to různé speciální vodičky, ale fakt vám postačí Alpa nebo cokoliv hodně alkoholového. 

Abychom to měli komplet, tak ještě odlakovač. Tady již léta nedám dopustit na fialový Express od Dermacol. Jiný už nepoužívám. 

Další věcí, která mou lakovací rutinu k nepoznání změnila, jsou gelové nadlaky. A osvědčilo se mi je kombinovat i s bází od stejné značky. Moje nejoblíbenější duo je od Essence, ale zrovna ho doma nemám. Našla jsem totiž náhradu v podobě lahviček od Loreal, fungují dost podobně. Potom mám doma ještě Dermacol, ale tam to umí s některými laky selhat a nedotáhnou to na tu týdenní výdrž. A potom ještě Avon. Ten je skvělý, ale funguje zase jen s Avon laky, jiné s ním nedrží. 

Díky gelovým top coatům nehet nejen hezky vypadá - je pevnější a lesklejší, ale hlavně výrazně prodlouží výdrž. Nejde tam generalizovat, protože vždy záleží na tom, co lakujete pod něj. Pomůže i fakt blbému laku, ale ne samozřejmě tak dlouho jako něčemu, co zvládne pár dní i samo o sobě. Mám to už doma tak navybírané, že většina kousků z mé sbírky, v kombinaci s bází a top coatem, vydrží právě ten týden. 

Mojí nejoblíbenější značkou je Essie. Je drahá a u nás navíc nedostupná, proto jen tři kousky. Z toho ten oranžový je skoro vypotřebovaný. Chci si ale časem dokupovat další. Krásně se lakují a drží dobře i samy o sobě, s top coatem je to poté pecka. 

Mojí druhou nejoblíbenější značkou je Kiko. Jo, vůbec nevadí, že máme plnou drogérku laků, já si zamiluji ty zahraniční a u nás nedostupné. Tyto kousky navíc v akci stojí třeba euro. Skvěle se lakují i drží a fakt je škoda, že je u nás nemáme. Naštěstí mám docela zásobu. A zároveň je vám asi jasné, jaká je moje nejoblíbenější barva. :-) 

Další náhodné kousky z mé sbírky. Hodně věcí je z PR balíčků a osvědčily se mi, tak jsem si je nechala. Ale abych šla do drogerie a sama si koupila lak, to dělám už fakt výjimečně. Já mám u všech značek problém, že si nemůžu vybrat. Buď se mi to nelíbí, a co je fajn, tak mám pocit, že už doma mám. Asi je to tím, že jsem se barevně dost vyprofilovala a pořád jich mám doma třicet, to znamená, že opravdu všechny barevné variace, které jsem ochotná nosit - růžová, fialová, nude, béžová, šedivá a v létě lehce oranžová a modrá. 

Abyste neřekli, že je to se mnou úplně marné, tak zrovna tento měsíc jsem si sama od sebe koupila lak - holograf od Colour Club. Už jsem jeden kdysi měla a byl skvělý, tak jsem si pořídila zase jiný odstín. Zároveň to podtrhuje ten posun. Už si nekupuji každý týden nový lak z drogerie za 50 korun, ale jednou za čas koupím lak za tři stovky. Takový, o kterém vím, že mi bude sedět a uživím ho. Stárnu...

Musím říct, že mám ze sebe radost. Obecně v kosmetice pořád něco zkouším a pokouším, tak je fajn, že aspoň něco má svůj pevný řád. Jsem hrozně ráda, že jsem si našla způsob, jak prodloužit výdrž laku na maximum a nemusím řešit nějaké zběsilé přelakovávání po nocích či v práci. A s těmi barvička to zase tak marné není. 35 je pořád dost vysoké číslo...

Kolik laků se najde ve vaší sbírce? A jakou značku máte nejraději?

Moje péče o pleť (zaměřeno na masky)

I přesto, že neustále něco zkouším a pokouším, moje kosmetická rutina se s věkem přece jen ustaluje a minimálně některé postupy mám pevně dané a moc je neměním. O moji péči o pleť jsem vám už dlouho nepsala, ale ten základní princip je pořád dost obdobný, můžete se mrknout na starší článek zde (i když se dívám, že je už tři roky starý, musím vám ho sepsat brzy znovu), co jsem k tomu přidala, tak séra (článek zde) a v poslední době i AHA kyseliny a vitamín C (článek zde). A ať je to komplet, zde ještě článek o péči o oční okolí. 

Co nám tedy zbývá? Ano, maskování a taková nadstavbová péče o pleť, která není na denní bází. Začlenila jsem všechny svoje aktuální produkty, ale spíše než na ně se zaměřím právě na ten proces, který mi vyhovuje. Není to žádné dogma a vždy musíte poslouchat svoji pleť, co aktuálně potřebuje a dle toho to nakombinovat. Já si dělá takové ,,víkendové spa" a ideál je takový, že v pátek exfoliuji, v sobotu čistím a v neděli hydratuji. V pondělí mám poté pleť jako novou. Jak ale říkám, tohle je ideál, který ani já sama striktně nedodržuji. Občas vám do toho skočí nějaká akce, moc práce anebo pleť má aktuálně jiné potřeby a chce více a častější čištění, někdy naopak hydrataci. Berme ale tento článek jako představení toho ideálu. 

Začínám tedy v pátek, kdy jen k odličovací rutině přídám peeling. Tedy abych byla přesná, já těch peelingu doma moc nemám.Vždycky jsem k nim byla dost zdrženlivá. Postupem času jsem se je sice naučila používat a hlavně využívat jejich benefitů, ale stále mám ráda velmi jemná zrníčka a ne příliš často. Úplně nejraději mám ty přírodní v sypkém stavu, které smícháte s vodou. Na fotce je prášek od Balm Balm. Už je vypotřebovaný, ale byl skvělý. Asi si něco takového znovu pořídím nebo aktuálně mě hodně lákají peelingy od Loreal. 

Abych to ale úplně nezamluvila, mám tady několik pomocníků, které primárně peelingem nejsou, ale zrníčka v sobě mají a rovnou už kombinují buď čištění nebo hydrataci. Na čištění i s jílem je super maska Loreal Glow nebo tady mám řeckou značku Lava Rock. Marilou BIO je zase něco jiného a kromě lehkého obroušení pleť hydratuje. A "céčko" od The Body Shopu pleť rovnou hezky rozzáří. Střídám to prostě podle nálady. 

Na sobotu je v plánu velký úklid. Obvykle začínám už odpoledne. Na nos nalepím moje oblíbené pásky na nos Nivea a poté ještě zbytek obličeje zbavím černých teček mechanicky. Pleť poté ošetřím tonikem s alkoholem. Aktuálně mám doma Dermacol Acne Clear a vyhovuje mi. Na fotku jsem přidala ještě i krém Avéne. Tím tedy den končím, ale po všech těch čisticích procedurách bývá pleť trochu červená, a tohle ji do rána krásně zklidní a zahojí ranky.

Ještě před krémem ale nanáším čisticí masku. Tady mám ráda ty s jílem, ty jsou zkrátka nejlepší. Opět u mě vede Loreal, ty jejich masky se skutečně povedly. Moje letitá stálice je poté Pure System od Yves Rocher, už se ale bohužel nevyrábí. Testuji i jílovou masku Kiehls a když je potřeba proces urychlit, fajn je jedno minutová maska od Nivea. 

Máme neděli a tady už je čas hydratace. Zde dávám největší prostor plátynkovým maskám. Přijdou mi v tomto nejúčinnější a pleti toho nejvíce předají. Z drogerie miluji Garnier a z těch korejských Misshu. Ale víte že jsem zblázněná do zkoušení nových a nových značek a u masek to platí dvojnásob, takže u mě doma najdete ledacos. Z těch klasických masek je docela fajn Bioderma a opět testuji Kiehls, ten mi nesmí nikde chybět. 

A máme hotovo, v pondělí se budím s krásnou čistou, svěží pletí. Tedy alespoň teoreticky. :-) Takto mně to zkrátka vyhovuje a na moji pleť sedí nejvíce. Občas to tedy nějak přehodím nebo třeba v týdnu ještě něco přidám (obvykle to céčku na probuzení), ale základ tvoří tyto tři kroky po sobě jdoucích třech dnech. 

Jak často používáte masky vy? A jaké jsou vaše oblíbené?

Moje péče o oční okolí

Ráda bych vám opět po delší době sesumírovala, co používám na oční okolí. Tato oblast je velmi citlivá a problematická zároveň. Co se krémů na pleť týče, pořád tam víc experimentuji a ledacos snesu, jenže u očí je to horší. Hned se projeví, když sáhnu po něčem nedobrém a nejraději bych zde používala nějakou jistotu. Jenže ta neexistuje. Před pár lety jsem měla své jasné favority, jenže spolu s věkem chce tato oblast úplně jinou péči a já zase hledala dál. 

Dnes vám tedy ukážu čtyři věci, které používám zhruba v posledním roce a byť to není úplně růžové a pořád budu hledat dál, tak jsem relativně spokojená. 

Ještě doplním, že oční okolí mažu dvakrát denně. Večer jak oblast pod očima, tak víčka a ráno pak jen pod očima. Kdybych mazala i víčka, tak na tom pak nedrží stíny, ani s bází. 

Kiehls je značka, do které jsem se loni skutečně zamilovala, a tak vás tady určitě nepřekvapí. Začínala jsem tím nejprovařenějším kouskem, a to avokádovým očním krémem. Mám spotřebované už dva kelímky a třetí koupený do zásoby. To o něčem svědčí. Vyhovuje mi svou texturou, oční okolí hezky hydratuje a zároveň jde nanášet i ráno pod makeup, který pod ním zbytečně neujíždí. Je to asi fakt top, který jsem našla. Jenže mě znáte, po dvou spotřebovaných baleních jsem měla pocit, že to není úplně ono, a tak jsem sáhla po jeho kolegovi, krému Rosa Arctica.

Tento krém používám asi od září, blížím se ke dnu, ale já pořád nevím, jestli vám napsat zda ho miluji nebo nenávidím. Začalo to dobře, měla jsem ho ve vzorečku a byla jsem nadšená, a tak jsem běžela pro plné balení. Jenže první dny mi přišlo, že mám snad úplně něco jiného. Kolem očí to pálilo a celkově to nebylo ono. Byla jsem naštvaná sama na sebe, ale říkala jsem si, že takto drahý krém nemůžu vyhodit a používala jsem ho dál. Časem si to sedlo, oční okolí bylo hezky hydratované a oči již nepálily. Jinak krém má hodně zvláštní texturu. Takovou velmi hutnou, musíte do toho zarazit nehet (nebo raději nějakou špachtli), na prstech zahřát a poté nanášet. Hodně rychle se to ale změní v lehounký našlehaný krém, který se ihned vstřebá. 

Jenže před Vánoci se mi poté udělal pod jedním okem ekzém. Jestli za to může tento krém nebo ne, tak na to jsem nepřišla. Zkoušela jsem ho různě vynechávat a vracet a prostě nevím. Myslím si, že ne, ale ruku do ohně bych za to nedala. 

Ze stejného důvodu se do hry dostala obyčejná Nivea a stalo se z ní malé překvapení. Ekzém pod okem mě fakt štval, protože když jste na to dali korektor, tak se to celé ošupinkovalo, a když ne, tak tam byl červený flek. Tak jako tak to bylo dost vidět. Nevěděla jsem po čem sáhnout, co pomůže ekzému a zároveň neuškodí tak citlivému místu. Po modrém kelímku jsem sáhla spíše náhodou a byla to dobrá volba. Na ekzém to zafungovalo téměř zázračně a po pár dnech byl pryč. Sice se ještě tu a tam vracel, ale Nivea s ním vždy zatočila. A i proto jsem ji začala používat pravidelněji. Samotné se mi tomu nechce věřit. Krém od Kiehls výše stojí 1 250 Kč a já ho vyměním za kelímek od Nivey za 20 Kč. Někdy je svět fakt postavený na hlavu. :-) 

Aktuálně to mám tak, že Niveu používám večer a Kiehls ráno a je to pro mě v tento moment to nejideálnější možné řešení. Vím, že Nivea nemá sluníčkové složení, ale oči mi nedráždí a pokožka je úžasně hydratovaná a zklidněná. 

Když je však úplně nejhůř, mám schované ještě hyaluronové náplasti od Dermacol. Nepoužívám je často, tak jednou za jeden až dva měsíce. Prostě když vidím, že mám pod očima fakt sucho a chce to okamžitou vzpruhu. Tyto pásky jsem si zamilovala na první vyzkoušení a mám je neustále doma už snad tak tři roky. Silikonové polštářky jsou napuštěné tekutinou, pod oko hezky přilnou a efekt je okamžitý. Pleť je vypnutá a na první pohled v lepší kondici. V balení je 6 kusů a vyjde vás na dvě stovky.

To by byla má aktuální péče o oční okolí a já doufám, že mi ještě chvíli vydrží. Chtěla bych se držet u značky Kiehls. Vrátím se zase zpátky k avokádovému krému a pak bych chtěla ještě více prozkoušet jejich portfolio. A na tu Niveu asi také jen ta nezanevřu, byť mě to samotné pořád hlava nebere. :-)

Jaký oční krém teď používáte vy?

Moje rutina: péče o vlasy

Zdravím vás u další nové rubriky. Hned po kolekcích mé kosmetiky se mě nejčastěji ptáte na moji rutinu, co kdy a jak používám. A jelikož je pravda, že spíše sypu jednu recenzi za druhou a podobné souhrny tady moc nejsou, rozhodla jsem se to napravit. Dnes začneme s vlasy, ale postupně budou přibývat další pečující oblasti. 

Můj vlasový příběh jsem tady zmiňovala už několikrát. Mrkněte třeba sem, kde je i moje oblíbená fotka, jak mi v pěti letech ušmikli vlasy po pás nebo na článek z kadeřnictví J Beverly Hills z úvodu tohoto roku. Obecně o této značce se to bude točit více. Bez nadsázky mi totiž nazírání na mé vlasy dokázala pootočit k lepšímu.

Ve zkratce řečeno, s vlasy jsem měla od puberty trápení. Hodně padaly a nic na to nezabíralo. Přestalo to až tak kolem dvacátého roku, ale zůstaly mi řídké vlasy. K tomu je mám tak blbě vlnité. Všichni v mé rodině jsou kudrnatí, jen mně se to nějak pokazilo někde uprostřed a není to ani rovné ani kudrnaté. Někdy je to fajn, když se to hezky vyfouká a někdy je to na zabití, když se každý pramen kroutí jinam. Jediné, s čím jsem spokojená, tak je barva. Ta je hodně tmavě hnědá. 

Už je to pár let, kdy jsem k nějakému tomu smíření došla a naučila jsem se vytěžit maximum z toho, co mám. Ten největší posun však přišel v úvodu tohoto roku, kdy si měla vzala do parády kadeřnice Nikola a udělala se mnou divy. A dost možná ani ne tolik s vlasy samotnými, jako s mojí psychikou. Když vám někdo ukáže,že všechno je možné a se vším se dá pracovat, hodně to člověku pomůže. 

Aktuálně jsem tedy se svými vlasy nejspokojenější snad od té doby, co mi je v pěti letech ostříhali. A těším mě, že se to odráží i na reakcích okolí. Nikdy dřív jsem tolik komplimentů ohledně vlasů nedostávala. A pojďte se mrknout, co všechno používám. 

Dřív jsem se hrozně bála používat toho více. Všichni mi říkali, už tak máš vlasů málo, ještě si je něčím nič. A tak jsem většinou nedošla dál než za šampon. A byl to chyba. Dnes používám stylingové přípravky, pravidelně se fénuji i barvím a vlasy vypadají daleko lépe. 

Základem se pro mě stala tato čtyřka od J Beverly Hills. Podrobné recenze najdete zde a zde. Tam jsem vám také slibovala update. Produkty nyní používám už osm měsíců, což je pěkně dlouhá doba a pořád je miluji. Vlastně už si to bez nich nedokážu ani představit a pokaždé, když se odvážím sáhnout po něčem jiném, tak se jen přesvědčím, že to, co jsem celé roky hledala, a že těch recenzí na šampony je na blogu nepočítaně, jsem našla a je to právě tohle. 

Základem je pro mě šampon Addbody pro objem vlasů. Následuje věcička, která si říká Masque, ale já ji používám namísto kondicionéru. A toto duo spolu skvěle ladí a výsledek je perfektní. Ale aby byl ještě lepší, mám tady dva pomocníky. Pět v jednom alias zázrak je mlíčko, které dávám do konečků a Bodifier zase tekuté tužidlo, které jde ke kořínkům. A když se to všechno vyfouká, výsledkem je super objem, super vlny, krásně lehké vzdušné vlasy a výdrž dva dny. Pak jedu za se na novo. Produkty nejsou čistě přírodní, ale nejsou v nich klasické sulfáty, silikony ani parabeny a je tam spousta zajímavých složek. A opět se mi u nich potvrdilo, že nejlepší produkty bývají ty, které si z obou světů, toho chemického i toho přírodního, vezmou to nejlepší a dají to dohromady.

Vlasy si tedy myji obden, vždy ráno, aby byly na ten den hezké. Kdybych si je myla večer, tak se o jeden den ochudím. Následující ráno by sice byly ok, ale ten další den už ne.

Občas si to celé nějak nesedne a je potřeba suchého šamponu. Ale snažím se je používat co nejméně, protože mě z nich umí svědit hlava. Oproti ostatním moc neholduji Batiste. Mám tady teď rozdělaný ten zabarvený a poté nějaké miniatury na cesty, ale mým vlasům zase tolik nesedí. Ty klasické varianty mi nechávají ve vlasech bílý povlak. Navíc mi přijde, že sice udělají vlasy hezké hned, ale nevydrží to a po pár hodinách jsou ještě děsivější. Matné, krepaté, bez života. 

Daleko radši mám Dove, který sice neudělá tak wow efekt, ale pomůže, nedělá bílé fleky a vydrží to déle. Také mi seděl sucháč od Elséve, který většina nenávidí. :-) Ten ale teď doma nemám. 

J Beverly Hills sice vytlačil spoustu produktů, ale kecala bych, kdybych tvrdila, že už nic jiného nezkouším. Aktuálně u mě v koupelně najdete ještě šampony od Loreal a Ryor a masku Kérastase.  

Maska je super a občas o víkendu si ji nanesu. Jen se to s ní nesmí přehnat, potom vlasy zmastí. S šampony je to horší. Nad Loreal už jsem zlomila hůl (recenze na celou kolekci ještě teprve bude) a Ryor teď pokouším nově. Ale není to ono. Přišla jsem na to, že sulfát v šamponech mi vadí a tady bohužel je v obou lahvičkám a je to problém. Po pár použitích mě z toho svědí hlava. A i těm vlasům zkrátka něco chybí. 

Na finální úpravu vlasů vždy použiji lak na vlasy. A to jak na čerstvě umyté, tak i druhý den na vylepšení. Nevím, jak je to možné, ale nejenže vlasy lépe drží svůj tvar, ale s lakem mi vydrží daleko déle v lepším stavu a tolik se nemastí. Občas si ho o víkendu zapomenu aplikovat a pak se divím, jak brzy jsou vlasy hnusné. 

Co se laků týče, nejsem tady moc invenční a jen málokdy vyzkouším něco nového. Jedu pořád dokola tuto trojku. Aktuálně mám doma jen Aussie, ale nedám dopustit ani na červený Schwarzkopf a slavný Tony and Guy. 

A ještě pomůcky. Na ty moc nedám, mám jen takový základ. Češu se tangle teezerem a na vyfoukání mám dva kulaté kartáče. Fén od Rowenty, ale vybraný spíše náhodně, tohle  tolik neřeším. Ona výhoda mých vlasů je, že do nich stačí třikrát fouknout a jsou suché. :-) Fénování mi zabere opravdu tak půl minuty. Když používám hřebeny a chci nějaký požadovaný tvar, tak potom tak max. pět minut. 

Mám i žehličku od Remington a je to příjemná změna občas vlasy narovnat. Dokonce mám pocit, že se tak lidem líbím víc, většinou mi to kladně komentují. Ale snažím se hledat kompromis, protože mám pocit, že časté žehlení vlasům neprospívá, a tak to nedělám častěji než párkrát do měsíce. 

A nakonec ještě barvení. Přiznám se, že kdyby to šlo, barvím se daleko méně nebo vůbec. Jenže k tomu všemu mi mé vlasy začaly hrozně brzy šedivět. Jsou to už možná tak dva roky a je to pořád horší. A tím, jak jsou vlasy tmavé, tak tam ty bílé potvůrky jdou sakra vidět. Naučila jsem se používat tuto barvu od Loreal. Dokonce jsem se zasekla na jednom jediném odstínu, a to 200 Ebenová černá. Je to taková světlejší černá a jen o odstín tmavší, než jsou mé přirozené vlasy.

Na té barvě mě baví, že se jednoduše nanáší. Je to opravdu blbuvzdorné a výsledek je vždy perfektní. Vlasy navíc vůbec nevypadají zničeně. Co také miluji, tak přiložený kondicionér. On se má aplikovat hned po barvení, ale je ho tam hrozně moc. Mně to vydrží tak na 6 - 7 použití, takže ho mám pak schovaný a občas si ho dám. Vlasy jsou po něm krásně lesklé a moc je nezatěžuje. 

Barva slibuje vydržet 28 umytí a můžu to plus mínus potvrdit. Vlasy vydrží pěkné tak zhruba dva měsíce, co při mytí obden odpovídá. Pak ty bílé potvory zase začnou prosvítat. Především ale u kořínků, protože mi vlasy rostou hrozně rychle. 

A co s vlasy dál? Pořád mám v hlavě ten obrázek pětileté holčičky a jejími vlasy po zadek. Co se délky týče, držím to však od kratičkého po delší mikádo. Jak mi rostou rychle, tak si na centimetry moc nehraji. Většinou to mám přes zimu kratší, v létě delší, aby se dal nosit culík. Chtěla bych vlasy ještě delší, ale ta kvalita není taková, aby to utáhly samy. Je lepší, když jsou kratší a drží tvar. 

Jestli ale na něco tajně myslím, tak je to prodloužení. To byl můj velký sen v pubertě, kdy vlasy padaly. Až budu velká a vydělám si, tak si je nechám naplést. Jenže pak mi vlasy natolik prořídly, až mi zase všichni začali tvrdit, ať si je nedávám. Že to půjde vidět, že své vlasy ještě víc zatížím a tak dále. Až opět Nikola mě přivedla k tomu, že všechno je možné, i splnit mi můj dávný sen. 

Ale abych pravdu řekla, pořád jsem na vážkách. Ty delší vlasy mě hodně lákají. Ale bojím se toho, jaké to bude na každodenní úpravu. Jestli s tím nebude moc opruz, jestli mi to nebude vadit, jestli to nepůjde poznat. Navíc, jak mi rychle rostou vlasy, jak často bych musela běhat na posouvání. Prostě těch otázek je tady hodně a sama ještě o tom nejsem přesvědčená. Schválně, co si o tom vy myslíte? Dokážete si mě představit s delšími vlasy? A nemáte někdo z vás zkušenosti, jaké to je, žít s prodlouženými vlasy? Budu moc ráda, když mi dáte vědět. A já o tom budu dál přemýšlet.