Péče o nehty firmy Four Seasons je docela vyhlášená a já mám rovnou dva kousky. Jeden dokonce už asi rok, druhý o pár měsíců méně. Bohužel je tedy nepoužívám nijak pravidelně, a tak jsem se ještě k recenzi dlouho nechystala. Jenže mě dostal nedávný článek Mademoiselle M a všechno bylo jinak. Já sice nejsem moc na sledování složení kosmetiky a nechytám paniku z každé trošku spornější látky, ale občas asi máme právo, každý být trochu hysterický a mě to chytlo právě u Four Seasons.
Nejdříve krátce k vlastnostem mých dvou laků a k panice přejdeme později.
Vytvrzovač laků mám doma rok a použila jsem ho dvakrát, možná třikrát. Obecně na nadlaky moc nejsem, protože to při lakování prostě zdržuje a tenhle obzvlášť. Vadil mi na něm hlavně smrad, který se z něj linul. Bylo to daleko horší než u normálních laků a hlavně se to na nehtech drželo dlouhé hodiny. K tomu to hrozně dlouho schnulo, takže půl dne v háji jenom kvůli tomuto vytvrzovači. Prodloužení výdrže barevného laku nechci moc posuzovat, na to jsem ho zkusila opravdu málo krát. Dost možná to pomůže, ale mně to dokázalo vždy tak spolehlivě otrávit, že jsem radši výdrž klasického laku oželela. Mé naprosté minimální používání tohoto produktu asi mluví za vše.
Vápník pro nehty je na tom o poznání lépe. Smrdí klasicky jako každý lak. Dobře se lakuje a během chvilky je suchý. Hodně jsem ho nosila i samostatně, když mě lakování moc nebavilo. Udělá přirozeně hezké, decentně se lesknoucí nehty. Osvědčil se i jak podklad. Nehty jsem si tak nezabarvila výraznými barvami, lak se na tom nijak zvlášť nerozpíjel ani nedělal jinou neplechu. Dokonce mi přišlo, že když jsem ho používala pravidelněji, nehty se mi lámaly daleko méně. Takže vlastně spokojenost a původně jsem ho chtěla používat i nadále.
A teď k tomu problému. Jejich složení je více rozebíráno právě u Mademoiselle M, v tomhle článku, takže vás na něj odkazuji a doporučuji k přečtení. Mně u něj docela zatrnulo a šla jsem ihned kontrolovat nejen právě tyto dva kousky Four Seasons, ale také všechny ostatní laky, které mám doma.
Co konkrétně mi vadí. Jako škodlivá látka je sice uveden ethyl acetate i butyl acetate, ale to je prostě základ všech laků na nehty, takže tady jde o to, že buď se toho budete bát, a tím pádem nehty nelakovat nebo se nad to povznesete. Tady jsem to nějak zvládla. Co už mi ale trošku vadí, tak jsou látky, které jsou škodlivé a jejich přítomnost v laku není zase tolik nutná, takže logicky mi přijde lepší, vybírat si laky právě bez těchto sloučenin.
Obecně mě nejvíce vyděsil kafr, který je v poměrně nízkém množství smrtelný. Samozřejmě vím, že ho je v laku jen maličko a katastrofický scénář nehrozí, ale prostě dávat si dobrovolně něco takového na ruce, to se mi dost příčí. Tato látka je v obou mnou zmiňovaných lacích a co jsem se tak dívala, najdete ho především v nadlacích a podlacích. Můžu prozradit, že je třeba v pečujících lacích Miss Sporty nebo Rimmel London. Právě tam jsem totiž hledala náhradu, ale naštěstí mě napadlo přečíst si složení již v drogerii (malý tip: pokud nenajdete složení dekorativky přímo na obalu, u stojanu by měly být letáčky, které tyto informace obsahují).
Druhou látkou, která mě trochu děsí, jsou ftaláty. I bez těch se laky na nehty obejdou, tak proč zbytečně používat právě ty, které ho v sobě mají. V tomto případě ho najdete v kalciu od Four Seasons.
Cítím se tak trochu provinile, protože si jsem vědoma toho, že já nejsem zrovna typ člověka, který by měl rozdávat kázání o škodlivých látkách v kosmetice. Obecně jsou mi jedno všechny parabeny, silikony, hliníkové soli i minerální oleje. Navíc nejsem chemik a ve spoustě chemických složek se stále nevyznám a nic o nich nevím. I když se samozřejmě díky masáží, která kolem mě stále je, snažím si toho více všímat, více tyto věci rozeznávat, ale pořád dávat nejvíce na své vlastní uvážení, zda je mi to jedno nebo naopak proti srsti, takové věci používat.
V případě těchto dvou laků jsem se rozhodla býti hysterická a přestat je používat. Stejně tak se více zaměřit na složení laků a těch nejhorších látek se snažit vyhnout. Je to však čistě můj subjektivní pocit. Pokud zavládne racionální myšlení, tak samozřejmě, těch látek tam asi bude minimální množství a přímé ohrožení na zdraví nehrozí, když to prošlo všemi směrnicemi. A kdoví, třeba na sebe v jiné kosmetice patlám ještě horší věci.
Někdy je však potřeba popustit uzdu emocím, a tak odteď složení laků na nehty aspoň trochu hlídám a Four Seasons ze své sbírky vyřazuji. Žádné konečně doporučení pro vás však nemám. Tohle musíte zvážit sami, zda nad tím mávnete rukou nebo budete také hysterčit. Určitě mi ale do komentářů napište, co si o tom myslíte vy a zda se bojíte nějakých konkrétních složek v kosmetice obecně.