Zobrazují se příspěvky se štítkemGramatika. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemGramatika. Zobrazit všechny příspěvky

středa 25. září 2013

Kosmetická gramatika 3

Po delší době jsem tady s pokračováním gramatického seriálu. Poctivě jsem sbírala kosmetické hrubky a jelikož jich mám opět docela dost, je čas se s vámi o ně podělit. Hned na úvod se vám ale přiznám, že i když primárně tipy sbírám na jiných stránkách, tentokrát tady bude hned několik chyb, které jsem udělala já sama. A díky bohu za anonymy, kteří jsou v gramatice zběhlejší než všechny blogerky dohromady, kteří mě vždy neopomněli ,,taktně" naznačit, že mám něco blbě. :-) Ale kolikrát měli fakt pravdu, takže zpytuji svědomí a jdu si především zamést před vlastním prahem...



Kůže, pleť a pokožka aneb kam co vlastně mažeme
Začneme zlehka. Zde se nejedná o žádné hrubé chyby, ale spíše o menší rozdíly, takže spíše jen tak pro zajímavost. 

Kůže - je orgán pokrývající tělo obratlovců, říká aspoň učený slovník. :-) Dalo by se o tom napsat více chytrých řádků, ale nebudu vás zbytečně nudit. Kdo dával v biologii pozor, určitě vše ví (a kdo tam spal, stejně jako já, tak aspoň něco málo tuší :-D). Zmíním jen to, že kůže se skládá ze tří vrstev - pokožka, škára a podkožní vaziva. Laicky řečeno, kůže je vlastně takový obal, který chrání naše tělo.

Pokožka - je tím pádem pouze jednou vrstvou kůže, a to právě tou svrchní. Laicky řečeno, je to ta část kůže, kterou vidíme a na co můžeme sáhnout.

Pleť - je synonymem pro pokožku. Je však zažito, že o pleti se mluví v souvislosti s obličejem a o pokožce v souvislosti s celým tělem.

Tvrdě nabyté zkušenosti
Konečně se dostáváme k ukázkové hrubce, která je páchána docela často. Jak už je v češtině zvykem, existuje nabýt i nabít, jen si musíme dávat pozor, v jakém kontextu co použít.

Nabýt - znamená získat, a to hmotné i nehmotné věci. Nabýt můžeme majetek, ale také zkušenosti, sebedůvěru nebo určité postavení v práci.

Nabít - znamená natlouct. Zde je jednoduchá pomůcka. Vše co je spojeno s násilím, je s měkkým ,,i" - bít, nabít, přibít, ubít, zabít. Aby to ale nebyla taková hračka, spadají sem ještě věci, které zarážíme, napěchujeme nebo doplňujeme někam. Například nabíjet baterku.

Skončit nebo zkončit?
Pro jednou to nebudeme komplikovat nějakými výjimkami. Vždy a ve všech případech se píše skončit. Slovo zkončit neexistuje!

Není kůra jako kúra
A nyní jedna moje lahůdka. Nějak si matně vzpomínám, že jsem o rozdílech mezi kůrou a kúrou slyšela, ale nějak se mi to vypařilo z hlavy. Důkazem toho byl jeden můj článek, kde jsou vám asi desetkrát zopakovala kůru, i když jsem mluvila o kúře. :-D Ale slibuji a přísahám, že už v tom mám jasno a chybovat nebudu.

Kůra  - je něco jako kůže, akorát u neživotných věcí. Je to svrchní vrstva například stromu nebo pomeranče.

Kúra - je dle chytrých slovníků ,,soustavné léčení". Například lázeňská kúra, očistná kúra, vlasová kúra.

Manikúra je taky kúra
Ten kroužek nad ,,u" mi v poslední době opravdu dělal problémy. To je tak, když vás někdy ve druhé třídě naučí, že uprostřed slova se dlouhé ,,u" píše vždy s kroužkem a teprve až později na vás vychrlí hromadu výjimek. A kdo se v tom má potom vyznat! 
Takže tedy manikúra i pedikúra vždy zásadně s čárkou. A je tomu právě tak, že je to odvozeno od slova ,,kúra", které je vysvětleno výše. 

Holt ti vzdávám hold
Na závěr malý objev, aby z tohoto článku měli něco i vševědoucí  anonymové. Jsem si totiž plně vědoma toho, že to píšu blbě, ale ještě mě na to nikdy nikdo neupozornil. (Takže teď si asi budu muset znovu přečíst celý můj blog a opravit to.) Na tohle jsem narazila náhodou, když jsem hledala podklady pro výše zmíněné jevy a jelikož se s holt a hold docela potkávám a používám, tak jsem článek rozklikla a nestačila se divit. Jelikož mi blogger a také word slovo holt podtrhává, nabyla jsem dojmu, že je to špatně a všude začala automaticky cpát hold. Jenže ve finále je to všechno úplně jinak. Správně je holt i hold, akorát pokaždé v jiném kontextu. A blogger s wordem si na holt stěžují proto, že je to slovo hovorové, nikoliv však chybné. 

Hold - je jiným slovem pocta. Používáme ho tedy v těch případech, kdy chceme někomu složit poctu, ocenit ho. Vzdávám hold všem kosmetických produktům, které mě dělají krásnější.

Holt - je hovorový význam pro slova zkrátka nebo prostě. Holt ten šampón za to nestojí. 

Pro dnešek toho už raději necháme, ale už teď jsem si nechala nějaká ,,zlobivá" česká slova do zásoby, takže o čtvrté pokračování kosmetické gramatiky určitě nepřijdete. I když si totiž myslíme, jak dobře svůj jazyk známe, ten nás nikdy nepřestane překvapovat a utvrzovat v tom, že se stále máme co učit.


Co říkáte na dnešní výběr? Znáte všechno nebo vás něco překvapilo?

pátek 15. února 2013

Kosmetická gramatika 2

První článek s touto tématikou se vám docela líbil, a tak jsem poctivě sbírala další náměty. A jelikož náš krásný český jazyk je pěkně zapeklitý a o hrubky na kosmetických webech není nouze, mám tady pro vás připravenou pěknou sbírku.
A opět připomínám, nechci tímto článkem dávat najevo, že jsem snědla všechnu moudrost světa a že já chyby nedělám (protože čas od času to prostě ujede každému), ale ráda bych prostě poukázala na pár chyb, které se dost často objevují a třeba se něco přiučíte nebo se jen tak pobavíte nad zapeklitostmi našeho jazyka.



shlédnout vs. zhlédnout
A začneme pěkně zostra. Videa na youtube jsou velmi oblíbená, ale copak s nimi provádíme , shlížíme nebo zhlížíme? Jak už to v češtině bývá, toto slovo se píše jak se ,,s", tak se ,,z". Ovšem pokaždé tím změníme význam a pro videa na youtube platí pouze jedno z nich.
Shlédnout = shlížet, shora dolů. Toto slovesu používáme pokaždé, pokud chceme vyjádřit ,,směr dolů". Jednoduše řečeno, odněkud z vyvýšeného prostoru se díváme na to pod námi. Můžeme shlížet z balkónu dolů na ulici. Můžeme shlížet z rozhledny na okolní krajinu atd. 
Zhlédnout = Tohle sloveso je trochu zamotanější, protože jde použít hned v několika různých situacích. Nicméně důležité je myslet na to, že zde žádný pohyb od shora dolů není. Zhlédnout můžete film v kině, zhlédnout můžete sami sebe v zrcadle a zhlédnout se můžete ve svém idolu.
A video na youtube? Pokud nemáte místo židle žebřík a neshlížíte na počítač z výšky, tak je to jednoduše zhlédnout. A pokud mi nevěříte, stačí se podívat pod každé video na youtube, kde je uveden počet zhlédnutí

mě vs. mně 
Tohle je jeden z gramatických základů, který se učí snad už na prvním stupni základní školy. Ale to už je docela dávno, co jsme to absolvovali a paměť je děravá, že? Tady to nejsou žádné složitosti, jednoduše si to člověk musí zapamatovat. U tohoto zájmena záleží pouze na tom, v kterém je zrovna pádě. 

1. já
2./mne
3. mně/ mi
4. /mne
5. -
6. mně
7. mnou

absorpce vs. absorbce
Toto slovíčku se v souvislosti s kosmetikou také čas od času objeví, ale jak s ním naložit? Pochází z latinského absorption. Správně je to tedy s ,,p", čili absorpce. Abychom to ale neměli tak jednoduché sloveso se stejným základem vychází z latinského absorbere, a tak se to pro změnu píše s ,,b" čili absorbovat. Je to prostě výjimka, se kterou opět nejde dělat nic jiného, než si ji zapamatovat.

expirace vs. exspirace
Přiznám se vám, tohle je docela novinka i pro mě. Tohle jsem nikdy moc neřešila, vždy jsem psala expirace a nikdy mě nenapadlo, že by to mohlo být špatně. Ale nedávno se právě o tomhle slovu strhla na jednom blogu lehce ostřejší diskuze, a tak jsem se musela sama podívat, jak to tedy je. A povím vám, opět je to docela perlička. Dokonce i sám google si s tím moc nevěděl rady a jednou mi vyhodil stránky, kde se psalo jasně expirace, někde že exspirace a nakonec že je to vlastně úplně jedno. Tak kde je pravda? Problém vězí v tom, že každý si tohle slovo odvozuje od jiného základu. Pokud vycházíme z latiny, tak jde o složeninu předpony ex a slovíčka spiro, což nám logicky dává exspirace. Pak tady ale máme angličtinu, kde se používá slovo expiration a hlavně zkratka EXP, z čeho nám zase vychází expirace. A teď si vyberte. Dopátrala jsem se k tomu, že Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR podporuje názor, že bychom měli používat exspirace. Nicméně slovo expirace se lidem začalo líbit více a také ho tak i používají a dnes to již není považováno za chybu. Takže i když bychom správně měli používat exspirace, kratší verze expirace je dnes také přípustná.

šampón vs. šampon...
...a k tomu můžeme přidat vitamín vs. vitamin a drogérie vs. drogerie. A mám pro vás dobrou zprávu. Tady vás nebudu nutit si něco pamatovat, ono je to úplně jedno, co použijete. Krátké verze mají blíže k zahraničnímu originálu, dlouhé verze už jsou počeštěné. Nicméně gramaticky přípustné jsou obě varianty a můžete si vybrat to, co se vám více líbí. Můj soukromý tip je však ten, abyste si vybrali jen jednu variantu a té se drželi. Minimálně tedy v rámci jednoho textu. Když v jedné větě máte šampon a o dva řádky níže už z toho uděláte šampón, tak to prostě nevypadá hezky. 

kosmetika s příchutí...
...aneb vy to vážně jíte? Tohle už je jen taková perlička na závěr. Příchuť je od slova chutnat, což se vztahuje na potraviny. U kosmetiky bych ještě dokázala přivřít oči u balzámu na rty nebo obecně všemu, co na rty aplikujeme. Protože, co si budeme povídat, stejně toho minimálně část opravdu sníme. Ale tělová mléka, krémy atd. Opravdu to chutnáte? Já tedy ne. Já k tom většinou pouze přivoním, protože kosmetika má vždy nějakou vůni. NE příchuť.

A tímhle to dnes ukončíme. Každopádně zapeklitosti češtiny jsou nevyčerpatelné, takže se k tomu někdy v budoucnu můžeme zase vrátit. 


Znáte všechna tato pravidla nebo vás něco překvapilo? 

čtvrtek 18. října 2012

Kosmetická gramatika

Na tento článek se chystám už docela dlouho, ale i teď se bojím, abych za něj nebyla rozcupována. Chtěla bych vyjasnit některé velmi časté gramatické chyby, které vídám v kosmetické blogsféře (a nejen tam). Nechtěla bych ale, aby to vyznělo, že já jsem snědla všechnu moudrost světa a chci vás poučovat. Sama někdy dokážu napsat hrubku, o překlepech nemluvě. Myslím, že každý z nás může mít občas zatmění a napsat třeba ,,babyčka". Proto prosím tento článek neberte jako výtku, ale vezměte to třeba jako zábavu nebo zajímavost, dozvědět se něco o našem krásném českém jazyku. Záměrně jsem vybrala takové chyby, které se objevují velmi často na kosmetických webech, takže vám snad budou blízké a můžete se hned sami otestovat, které věci znáte a které ne.





tipy vs. typy
Dobrou zprávou hned na úvod je, že jak tipy, tak typy jsou správně. Háček však nastává v tom, že pokaždé má to slovo úplně jiný význam.
tip/tipy - můžeme použít ve dvou případech: 1) někomu něco doporučujeme (mám pro vás tip na dobrou drogerii) nebo 2) něco odhadujeme (mým tipem je, že to vyhraje Petra)
typ/typy - druh, skupina s určitými vlastnostmi. Patří sem třeba typy pleti (suchá, smíšená, mastná) nebo typologie barev.

čistící vs. čisti
Tohle je snad nejčastěji dělaná chyba jakou znám. Ta pravděpodobnost, že to někdo napíše špatně, je mnohem větší, než že to trefí správně. Důkazem budiž to, že i samotné kosmetické firmy to mají na svých lahvičkách kolikrát špatně. Jak to tedy je s čistícími/čisticími gely, mléky, toniky atd.?
V tomto případě musíme rozlišovat přídavná jména dějová a účelová. Přídavná jména dějová vyjadřují děj, který se právě odehrává. U dějových přídavných jmen se vždy používá koncovka  s dlouhým ,,í" Zde většina z nás chybu nedělá, tohle známe automaticky. Problémem však je, že tuto koncovku vkládáme i k přídavným jménům účelovým, kam už rozhodně nepatří. Přídavná jména účelová vyjadřují, k čemu daná věc slouží a vždy se zde používá koncovka s krátkým ,,i".
Pro příklad naše oblíbené čistící vs. čisticí.

Abychom se vrátili k vašim lahvičkám. Pokud tvrdíte, že máte například čistící gel (s dlouhým ,,í"), tak to znamená, že vaše lahvička má ručičky a nožičky, vždy k vám přihopsá, očistí vám obličej a zase se sama vrátí na poličku. Pokud to tak skutečně je, tak tam klidně dál můžete nechat dlouhé ,,í":-) Jestliže však máte normální klasický produkt, který vy sami musíte vzít a sami ho použít, potom pouze vyjadřujeme, k čemu daná věc slouží, čili je to přídavné jméno účelové a všechny kosmetické čisticí vychytávky jsou s krátkým ,,i".
Tohle pravidlo se samozřejmě týká také těchto věcí: balicí papír, holicí strojek, žehlicí prkno, pečicí papír, hasicí přístroj atd.

standard vs. standart
Tentokrát je správná pouze jedna možnost, a to standard s ,,d". Toto slovo znamená obvyklou, běžnou úroveň něčeho, ustálenou míru. (např. můj standard je odličovat se každý večer). Písmenko ,,d" nám tam zůstává, i když ze slova uděláme přídavné jméno, čili standardní. V mluvené řeči si to mnohdy usnadňujeme a říkáme ,,standart či standartní" Měli bychom se však snažit, aby i v mluvené řeči bylo slyšet ,,d". Snadno se pak může stát, že se dostaneme ke slovu ,,standarta", kde už je ,,t" správně, ale význam slova je naprosto odlišný. Standarta je malá vlajka či fáborek a s našim původním slovem standard nemá společného vůbec nic.

odborný termín a skleněná vitrína
Tuto věc do nás vtloukala naše učitelka češtiny na střední škole a od té doby jsem na to hodně alergická. A že se to objevuje velmi často. Co se mi tedy nezdá? Podívejme se do slovníku cizích slov na ,,termín". Slovník tvrdí, že termín = odborný výraz. V momentě, kdy tedy řekneme spojení ,,odborný termín", tak ve skutečností tím říkáme ,,odborný odborný výraz". Což asi uznáte, že zní dost hloupě. Řešení je jednoduché, buď řekněte čistě ,,termín" nebo ,,odborný výraz", oboji znamená totéž a je to vlastně jedno, co použijete. Jen tyto dva výrazy prosím nijak nekombinujte. 
Se skleněnou vitrínou se to má úplně stejně. Slovník cizích slov nám říká vitrína = zasklená skříň.  Takže v momentě, kdy použijete spojení skleněná vitrína, říkáte vlastně ,,sklěněná zasklená skříň", což je opět blbost.

Takhle by se dalo pokračovat donekonečna, čeština je krásný a bohatý jazyk se spoustou pravidel a ještě větší kupou výjimek. Pro dnešek to ale ukončím a když mě za tento článek neukamenujete, tak vám slibuji, že vám někdy v budoucnu vyberu zase další časté chyby.

Znali jste všechna tato pravidla? Máte také nějakou ,,oblíbenou" chybu, u které se vám zdá, že ji  ostatní dělají velmi často?