Hledá se dokonalý parfém (část 1)

Je tady první díl slibovaného seriálu o hledání dokonalého parfému. Rozhodla jsem se totiž, najít si pro sebe nějakou voňavou hvězdu, ještě lépe se zvučným jménem. Dosud jsem parfémy střídala doslova jako ponožky a asi bych nenašla jediný, který bych měla dvakrát. Takovou mojí specialitou byly parfémy od celebrit, pro které mám prostě slabost. Tentokrát však bylo kritérium výběru jiné. Žádná celebrita, ale primárně se zaměřit na samotnou vůni a pokusit se najít něco, co mi po měsíci používání nezačne připadat nudné. Stejně tak jsem se snažila hledat trošku zajímavé a ne tak profláknuté vůně. Nechtěla jsem, aby můj vítěz byl cítit z každé druhé slečny či paní.
Jelikož mi zkoušení v parfumeriích moc nevyhovuje, (Když odhlédnu od protivných prodavaček, tak si to většinou stříkám na ruku, kde zrovna mám už nějaký svůj parfém a když ne, tak prostě jen podle té trošky, co si na ruku dám, nedokážu rozhodnout, jestli se mi to líbí nebo ne.) tak jsem přešla k jinému řešení a pár vzorků jsem si objednala, abych je mohla zkoušet pěkně v klidu a několikrát.

Zvolila jsem xparfemy.cz,kde těch vzorků mají snad nejvíc na českém internetu (více než 800). Všechny jsem si je v klidu prohlédla. Některé vůně už jsem měla vyhlédnuté dříve, byly to převážně tipy od vás nebo z jiných blogů. A zbytek jsem vybírala spíše náhodně stylem, líbí se mi obal, tak to rozkliknu, líbí se mi složení, recenze také dobré,tak to zkusím. Vzorky samozřejmě něco stojí a tak jsem byla dosti vybíravá. Koupit si jich 100, to by bylo sice super zkoušení, ale také hromada peněz. A tak v mé síti uvízlo 14 favoritů. A budete se divit, už teď vám prozradím, že se ta pravá hvězda mezi nimi skutečně ukrývá. Ale ještě ji nějakou dobu nechám v tajnosti.
Dnes to bude naopak o outsiderech, respektive těch vůních, které mým testem absolutně neprošly a doslova mi smrdí. 
Vzorky jsem zkoušela dlouho a poctivě. Vždy v jeden den jen jeden vzorek. Zapisovala jsem si své dojmy, abych si dokázala zpětně vyvolat ten pocit, jaký jsem z parfému měla. Jsou to dojmy jak z prvních sekund po aplikaci, ta následně asi po půl hodině a poté po hodině či dvou. Psala jsem to hlavně jako soukromé zápisky, tak to neberte jako erudovaný popis, ale konkrétně v dnešním článku se můžete aspoň pobavit, protože já obvykle cítím i to, co v těch vůních není a napadají mě nejrůznější přirovnání. 

Franck Olivier Sunrise

Hlava: jablko,mango,hruška,grapefruit

Srdce: frézie, lipové květy

Základ: ambra, mošus, fazole tonka

Zdroj

Vyhrává titul o nejsmradlavější vzorek. První dojmy? Dezinfekce, hnusná těžká dezinfekce! Ke koupi mě zřejmě nalákala ta hromada ovoce, co je v popisu, ale pokud tam z toho něco cítím, tak možná tak shnilé hrušky, ale kde je ten zbytek, to netuším. Později se k tom všemu začne přidávat něco jako lékořice. A na závěr: fuj fuj! Ta vůně je opravdu hodně těžká a je to taková směs dezinfekce, shnilého ovoce a lékořice. Tohle v žádném případě.

Adolfo Dominquez Te verde

Hlava: bambus, yuzu, čaj, máta

Srdce: cesmína, kardamon, koriandr, frézie

Základ: guaajkové dřevo, mech, ambra

Zdroj

Zde mě nalákalo zajímavé a neotřelé složení. Ale tak nějak to nevyšlo. Nejdříve jde cítit intenzivně záchodový čistič - levně citronově. Postupem času jde cítit teplejší podtón - asi ta máta. Na závěr tam jde skutečně cítit něco jako mech nebo prostě nahnilá tráva, stále smíchaná s tím protivným citronem (a vůbec mi nevadí, že ve složení nic takového není :-D). Co však musím zmínit. Je to neskutečný držák. Večer voní stejně intenzivně tak, jako ráno po nanesení. Nejde se toho smradu zbavit.

Armand Basi: Lovely Blossom

Hlava: květ pomerančovníku, meruňka

Srdce: švestka, jasmín

Základ: dřevo, heliotrop

Zdroj

Když jsem na sebe poprvé dala tuto vůni, tak jsem hned běžela k počítači, podívat se, kde se stala chyba, že jsem objednala takový smrad. A na popisované složení jsem zírala dost nevěřícně. Květ pomerančovníku? - Kde? Meruňka? - to sotva. Švestka? - ani náhodou. Jasmín? - tak ten tam tedy cítím. Něco jako dřevo tam ve finále také je a co je to heliotrop, co netuším, ale asi to bude samo o sobě dost smrdět, stejně jako celý tento výtvor. Opravdu nechápu, kde je ten problém. Taková pěkná růžovoučká jemná lahvička, slibné složení a vyleze z toho takový smrad. Je to hodně těžké, řekla bych spíše pánské. Ze všeho nejvíc mi připomíná ty levné vůně do auta. Verdikt je jednoznačný: Ne Ne Ne!

Davidoff: Echo Woman

Hlava: hrozny, maliny, nápoj Grappa

Srdce: kosatec, osmanthus

Základ: fialka, pižmo, ambra

Zdroj

Tato vůně má docela slibný začátek. Zde je to ovoce skutečně cítit a je to příjemné. Po chvíli už to ale tak růžové není. Zde je ale chyba na mé straně. Nemám ráda ve vůních fialky. Prostě ne. A proč jsem si objednala vzorek s fialkou? No, tak to sama nevím. K tomu se ještě přidává kosatec, který je také nic moc a celkově je mi ta vůně prostě protivná. Není tak hnusná jako předešlí adepti, ale je mi nesympatická a nesedí mi. Navíc mi přijde hrozně nudná a tuctová. Takže také získává status: vyřazena.

Salvatore Ferragamo: Incanto Bliss

Hlava: kumquat, yazu, jablko

Srdce: frézie, květ jasmínu, planá růže

Základ: cedrové dřevo, santalové dřevo, pižmo

Zdroj

Zde hrála prim lahvička. Ta se mi prostě líbila moc. Incanto se prodává v mnoha provedeních a tak jsem se pokoušela najít to, které mi složením sedne nejvíc (bohužel ve vzorcích nebyly všechny), a tak ke mně nakonec doputoval tento kousek. A nezabodoval! Ze začátku jdou lehce cítit citrusové tóny (já ty citrony prostě cítím všude), ale v pozadí se začne rozlévat něco zvláštního a nepříjemného - lékořice? Postupem času ta poměrně stravitelná lehkost a příjemnost vyprchá a já v tom vidím takovou tuctovku pro střední generace. A také mám nového nepřítele - leknín. Možná je to pěkná kytka, ale fakt smrdí. Ve finále mi přijde těžká a neoriginální. Takže NE!

A hned pět kousků máme ze hry venku. Tady se mi výběr opravdu nepovedl. Stejně toho ale nelituji. Hledání té správné vůně prostě něco stojí a chybami se člověk učí. Teď už vím, že nemám dát na pěkné obaly, netradiční složení a vyhýbat se fialkám, kosatcům a leknínům. A tahle zkušenost se také hodí. 

Příští výběr už nebude tak tragický. Druhá část bude obsahovat vůně, které kdyby mi někdo daroval, tak jimi nepohrdnu. Ale k tomu, aby získaly titul ta pravá a dokonalá vůně, postrádají to kouzelné ,,něco".

Doufám, že jsem vás tak dlouhým článkem nenudila a naopak jste se občas pobavili. A také doufám, že jsem nikomu neurazila jeho oblíbenou vůni. Určitě je dobré myslet na to, že na každém z nás jednotlivé vůně vyznívají odlišně a co smrdí mně, zase může vonět někomu jinému a samozřejmě naopak.

Měli jste čest s některou z těchto vůní? A vy už máte svého voňavého favorita?