Zapomenuté Color Whisper od Maybelline

Nedávno jsem si dělala pořádek v ,,archivu", kde čekají fotky produktů, až se je rozhodnu recenzovat. A přišla jsem tam na pár opravdových ležáků, kteří mi tam straší již měsíce a k recenzi stále nějak nebyla chuť. Tak jsem se rozhodla, že se na to zaměřím a tyto ,,starší" kousky začnu postupně vytahovat na světlo.

Jedním z nich jsou všemi dobře známé Color Whisper od Maybelline. Loni na jaře to byl obrovský hit. Mizely po desítkách z regálů, každý je chtěl mít, každý o nich psal. Mě samozřejmě také lákaly, ale stále jsem odolávala,navíc podle recenzí to vypadalo tak padesát na padesát, že to nebude za moc stát. Jenže osud chtěl, aby se i mně dostaly do rukou, a tak tady jsou.

První z odstínů, růžový 160 Rose of Attraction jsem získala přesně 1.května. Tehdy měl Maybelline akci, že tyto balzámo rtěnky rozdával v některých parcích v Praze. A tak jsem se neohroženě vrhla mezi ty davy zamilovaných párů a vyhlížela jsem slečny od Maybelline. A podařilo se. I když to vše bylo lehce zmatečné, nakonec jsem odcházela domů přesně s tím odstínem, který jsem chtěla nejvíce.

Mým druhým favoritem byl oranžový odstín 440 Orange Attitude. Ten jsem dostala jen o nějaký týden později na akci L'oréal, kam jsem byla pozvána. 

Po prvním zkoušení jsem byla docela spokojená, přišly mi fajn. Jenže, pak nějak začalo léto, a to já raději používám lesky, takže Color Whisper šly do pozadí. Říkala jsem si, že je vytáhnu zase až na podzim. Jenže v září jsem se zamilovala do rtěnek a používala jen ty. A Color Whisper stále zůstávaly v koutě. Po novém roce jsem je vytáhla vlastně jen kvůli tomu, co jsem psala v úvodu. Byl nejvyšší čas to konečně nějak rozřešit, a tak jsem je teď asi dva týdny používala vcelku pravidelně. A mám takovou obavu, že dnešním dnem poputují zase hezky do kouta. 

Kde je problém? Líbí se mi barvy. Musí se sice hodně vrstvit, ale výsledek je fajn. Aspoň tedy u růžové hodně fajn, u oranžové je to slabší, protože má tendenci zalézat do vrásek. Na rtech jsou obě variace velmi příjemné. Opravdu lehce balzámové, ale určitě ne hydratační. Prostě jen tak pro balzámový pocit, nikoliv pro jeho účinek. 

Problém se tedy ukrývá hlavně ve výdrži, která je hodně slabá. Stačí trocha pití a nerovnoměrně se to vytrácí. Jídlo to nepřežije vůbec. Nejvíc mi vadí právě to rozpíjení. Hlavně oranžová verze je v tom expert. Něco zůstane ve vráskách, něco se rozteče mimo rty, něco zmizí. A to se mi fakt nelíbí.

Color Whisper prostě nejsou rtěnka. Nejsou ani balzám na rty. Jsou přesně něco mezi tím. Mají příjemnou texturu, barví lehce, rychlostí blesku se vytrácejí, rozpíjejí se, zalézají do vrásek. Myslím, že to několikaměsíční ležení v koutě mluví za všechno. Prostě mě nebaví. Nejsou primárně špatné a na nějaké to letmé přetření rtů postačí, jenže prostě stejně to dopadne tak, že ve všech případech sáhnu raději po něčem jiném. 

Rose of attraction

Orange Attitude

Slavné Color Whisper mě tedy ve finále spíše zklamaly. Tak nějak pro ně nemám využití. Pokud patříte do skupiny, která je stále nezkusila, ode mě se doporučení nedočkáte. Nestojí za to. 

Zajímalo by mě, jak jste na tom, takhle po několika měsíčním ohlédnutím, vy. Milujete je, nenávidíte a používáte je vůbec nebo vám také leží v koutě?