Návštěva v Lush

Tento pátek jsem se zúčastnila opravdu příjemné akce v obchůdku Lush v pražském Palladiu.
Sama jsem dosud měla s touto kosmetikou jen velmi povrchní zkušenosti. Nikdy mě to příliš nelákalo, hlavně z důvodu, že to všechno vypadalo tak nějak divně. Moc barevně nebo naopak v černých kelímcích. Lushí víly se mě ale po celou dobu návštěvy snažily přesvědčit o opaku. :-) A přiznám se, že byly velmi úspěšné. Velice mě zaujala část jejich filozofie: Obaly jsou pro nás druhořadou záležitostí. Kosmetika Lush je skvělá sama o sobě a k tomu, aby se prodávala, již nepotřebuje krásné lahvičky. A tady je pár dalších zajímavých informací o Lush.

• Lush výrobky jsou 100% vegetariánské a 83% veganské
• V Lush používají jen čistě přírodní ingredience jako je ovoce, zelenina, éterické oleje, včelí vosk, med atd.
• Suroviny odebírají od prověřených společností, které netestují na zvířatech (tyto společnosti dokonce musí podepsat prohlášení nikoli jednorázově, ale úplně pokaždé, když do Lush něco dodávají)
• Všechny výrobky jsou vyráběny ručně a u každého z nich jde uvedeno jméno (na kelímcích i podobizna) konkrétního člověka, který věc vyrobil
• Lush se snaží co nejvíce chránit přírodu, proto řadu svých výrobků vyrábí v tuhé formě, aby nebylo nutné dávat je do obalů
• Lush pochází z Velké Británie, ale dnes se prodává ve více než 50 zemích světa

Lushí víly nám představují jejich kosmetické poklady

Naše ,,Lush akce" začala krátkým představením firmy a její filozofie. Poté si lushí víly rozdělily jednotlivá stanoviště a my jsme je postupně obcházely, ptaly jsme se na vše, co nás zajímalo a především testovaly přímo na sobě.

Občas si člověk nebyl jistý, jestli je stále v kosmetickém obchodě nebo se nedopatřením ocitl v cukrárně:-)

Já jsem začínala na stanovišti péče o pleť. To byla pro mě asi největší novinka. Vždy jsem měla Lush spojený s velkými barevnými koulemi (balistiky), tuhými mýdly, loni proběhla velká masáž ohledně jejich dekorativky, ale o pleťové kosmetice Lush jsem nikdy pořádně neslyšela a neměla jsem tušení o tom, kolik produktů v tomto směru mají. A najednou jsem to mohla vyzkoušet ,,na vlastní kůži" :-) Moc milá slečna (paní?) mě nejdříve odlíčila. Poté jsem dostala masku na oči a mezitím mi namasírovala obličej. Přitom jsme si příjemně popovídaly o Lush kosmetice, o tom, co já ráda používám a prostě to bylo velmi příjemné. Poté mi obličej dočistila pleťovou vodou a nakonec nanesla jednu z jejich čerstvých masek. Schytala jsem krásně zeleno - žlutou barvičku a všichni přítomní měli o zábavu postaráno (to ovšem ještě netušili, že za pár chvil dopadnou úplně stejně :-D) Poté jsme daly masku dolů a použily jsme oční a denní krém. A mohla jsem se přesunout na další stanoviště - líčení. 

Pleťové masky v nevyzpytatelných barvách

O dekorativce Lush panují různorodé názory. Já osobně jsem po prvních zkoušeních spíše rozpačitá. Líčení samotné bylo ale velmi příjemné. Opět jsme se se slečnou skvěle popovídaly. Použila na mě tónovací krém, který byl velice lehký a dokonce se jí podařilo namixovat pro mě uspokojivě světlý odstín. Dále jsme použily pudr, rozjasňovač a šly se vybírat barvičky. Zkusila jsem si zatočit tím jejich chytrým kolem, ale nakonec jsme si vybrala úplně jinak. Na oči i tváře jsme daly lehce růžovou a rty jsme naopak malovaly velmi výrazně. Takže z toho vznikl přesný opak, než jak se maluji běžně, ale od toho takové akce přece jsou, abychom si vyzkoušely něco nového.

Dekorativní kosmetika v netradičních lahvičkách

Nakonec jsem se přesunula ještě k vlasovému stanovišti a nechala si poradit produkty na mé ,,problémové" vlasy. Potom už jsem jen fotila, abyste z toho něco měli i vy a také si povídala s dalšími blogerkami. To mám na takových akcích úplně nejraději. Potkat osobně ty, které znám jen skrze jejich články.

Jarní limitovaná edice

Tuhá mýdla. To zářivě zelené jsme dostaly domů na vyzkoušení.

Koutek s vlasovou kosmetikou. Šampuky mě opravdu nadchly, těším se, až je vyzkouším.

Všichni pohromadě. Za tuto fotku děkuji Skodulce.

Lushví víly nás nezapomněly obdarovat velikonoční výslužkou. Každá jsme dostaly vzorečky toho, co jsme daný den zkoušely nebo chtěly zkusit doma a také pár bonusů v podobě plných balení.

Postupem času se můžete těšit na recenze

Bylo to úžasně strávené dopoledne a já pomalu ale jistě začínám zjišťovat, že na tvrzení, že Lush je velice návykový, asi něco bude. Před tím to pro mě byly jen nudné obaly a najednou jsem objevila spoustu skvělých produktů a chci je ideálně všechny. :-) Což ale asi nebude reálné, protože to, s čím jsem se ani skrze tuto návštěvu nesrovnala, jsou dost vysoké ceny. Takže má Lushí sbírka se bude rozrůstat jen velmi pomalu, ale o to jistěji...

Děkuji moc zástupcům Senzaboxu za pozvání a lushím vílám za krásně strávený čas a péči, kterou nám věnovaly.

Jak jste na tom s Lush vy? Jaké jsou vaše oblíbené produkty?

Garnier Ultra Doux

Před nedávnem na mě doma čekal tak trošku nečekaný balíček. Nic jsem neobjednávala, nedomlouvala, prostě to přišlo. Včetně moc ,,milého" dopisu, že to mám zrecenzovat do dvou týdnů. Tak trošku jsem si to ale udělala po svém, k recenzi přizvala sestru a kamarádku a naše finální rozhodnutí padne až po pěti týdnech používání. A povím vám, dnes to bude pěkně schizofrenní a více než kdy jindy bude platit sto lidí, sto chutí...

Garnier přichází na trh s novou řadou šampónů a vlasových balzámu. Všechny kousky se mohou pyšnit přírodními extrakty a také jsou bez silikonů a parabenů. 

Rozmarýn a oliva

Toto duo obsahuje výtažky z olivových listů a rozmarýnů. Je určeno pro normální vlasy, kterým má dodat pružnost a sílu, ale zároveň je nezatížit.

V tomto případě jsem testovala já sama. Olivovou kosmetiku mám ráda a i když mé vlasy rozhodně nejsou normální, tak přece jen popisem ke mně tyto kousky sedly nejvíce.

Vůně je hodně výrazná a rozhodně se nebude líbit každému. Já bych ji klidně označila za unisex. Už jsem se s podobnou parfemací u jiných olivových produktů  setkala. Tady je to ještě o to více kořeněnější díky rozmarýnu, ale vyhovuje mi to. A i kdyby se vám nelíbila, ono je to vlastně docela jedno, protože po umytí ji z vlasů vůbec necítím.

Začnu šampónem, který mě mile překvapil. Přiznám se, že bych si šampón asi nikdy sama nekoupila. Od Garnier už jsem jich měla spoustu a já nerada zůstávám u stejných značek, protože většinou jen přebarví lahvičku a základ obsahu je stejný, a to mé vlasy hned poznají. V tomto směru jsem hodně náročná. Šampóny musím neustále střídat, protože mé vlasy mají tendence si na každý okamžitě zvyknout. Takže hned zkraje mám důkaz, že tohle složení je skutečně nové, protože vlasy mám po umytí opravdu ve skvělém stavu. Samotná aplikace šampónu je klasická a bez problému. Napění to, jde to lehce vymýt, netřeba nic dodávat. Už při smývání jsem si ale všimla, že mám vlasy hladší, což se mi jen potvrdilo při rozčesávání. Nepotřebovala jsem k tomu žádný další produkt. Vlasy byly velmi jemné, uschly do vysokého lesku a co je důležité, v pěkném stavu vydržely 3 - 4 dny. Což je tedy primárně proto, že je to šampón pro mé vlasy naprosto nový. Jsem si jistá tím, že postupem času to sklouzne opět k mytí obden. Nicméně běžně narážím na šampóny, kterými si musím mít vlasy obden již od počátku. Takže Garnier Ultra Doux má za tohle u mě velké plus. Celkově jsem s šampónem velice spokojená. Vlasy jsou po něm jemné, lehké, dobře se upravují a vydrží dlouho v dobrém stavu.

Balzám už je na tom o něco hůře, ale to především proto, že tento druh výrobku obecně nepatří mezi mé favority. Mě kondicionéry prostě zdržují a nebaví mě to s nimi. U tohoto mě zaujala lehká tekutější konzistence. To je mi sympatické, protože takové ty hutné kondicionéry fakt nesnáším, protože se to vymývá z vlasů sto let. Tady je použití o něco příjemnější. Garnier Ultra Doux jde vymýt velice lehce. Jde poznat rozdíl, oproti tomu, když použiji jen šampón. Vlasy jsou ještě o stupeň jemnější a rozčesávají se samy. Celkově jsou vlasy uhlazenější, lesklejší. Kámen úrazu je výdrž, protože díky tomuto balzámu se vlasy zmastí daleko rychleji. Výdrž klesla tak na den a půl, maximálně dva dny. Což není žádná tragédie, ale proč se otravovat ještě s balzámem, když slušnou práci odvede i sám šampón a ještě mám vlasy hezčí daleko delší dobu. Takže ne že by to byla vyloženě špatná věc, ale mě to nějak nepřesvědčilo. Asi si ho schovám a budu ho používat s šampóny, po kterých mám vlasy hodně hrubé a špatně rozčesatelné. V kombinaci s šampónem ze stejné řady mi to přijde zbytečně.

Takže můj konečný verdikt: Šampón ANO, Balzám spíše NE

Meruňka a mandle

Oranžová dvojka je určena pro vlasy se sklony k vysušování. Kombinace mandlového a meruňkového extraktu chrání vlasy od kořínků ke konečkům a stará se o jejich patřičnou zářivost. 

Tato sada připadla sestře. Respektive sama si ji vybrala, protože parfemace obou dalších pro ni byla neakceptovatelná, hrozně jí smrděly. Meruňka a mandle skutečně krásně voní. Všimla jsem si, že v regálech v drogeriích mizela nejvíce právě tato oranžová sada. Pokud bude člověk vybírat podle vůně, tak skutečně s největší pravděpodobností sáhne po tomto kousku. Sestra má vlasy kudrnaté, suché a se skony ke krepatění. Proto i dle zaměření na ni tento šampón a balzám seděly nejvíce. Sestra s oběma výrobky ale nakonec spokojena nebyla. Prý neviděla rozdíl mezi tím zda použila jen šampón nebo balzám, výsledek byl vždy velmi špatný. Neměla problém s tím, že by se jí vlasy mastily. To prý vůbec ne. Vlasy ale měla hrozně krepaté, ,,nesjednocené" (což mi popsala jako, že kudrlinky neměla tak hezké, jako obvykle, byly nestejné, některé prameny byly kudrnatější, jiné spíše rovné), vlasy měla spíše přesušené a celkově působily nezdravým dojmem. 

Sama jsem schválně jednou vyzkoušela šampón na sobě a přišel mi totožný jako ten olivový, takže za sebe v tom problém nevidím, ale je pravda, že po jednom umytí to nemůžu stoprocentně soudit.

Celkový soud sestry: Šampon NE, Balzám NE

Levandule a růže

Opojné extrakty z růže a levandule jsou určeny pro normální vlasy bez lesku. Tato dvojice dodá vlasům vitalitu, okouzlující lesk a na dotek prokazatelnou hebkost.

Poslední dvojku testovala kamarádka, která má vlasy normální se sklony k vysušování a třepení. Zde je hodně diskutabilní vůně. Z více stran se ozývá, že hrozně smrdí. Sama za sebe můžu říct, že je to opravdu velmi silná parfemace, trochu podobná právě té olivě, ale ještě o třídu výraznější. Není to typická ,,voňavka", ale mně osobně to tolik nevadilo. Kamarádka byla jiného názoru, uvedla že jí oba produkty smrdí, ale že to není vyloženě na překážku, protože to z vlasů stejně necítí. Kamarádka je zvyklá používat striktně při každém mytí šampón i kondicionér a ideálně od stejné značky, takže byla spokojená, že jsem jí to dodala takhle pospolu. Výrobky testovala zásadně oba najednou, nikdy ne zvlášť. Její hodnocení je doslova průměrné. Prý si nevšimla žádné výraznější změny oproti jejím běžným šampónům a kondicionérům. Vlasy měla stejné jako vždy a v dobrém stavu opět vydržely stejně dlouho dobu, jak je zvyklá. Na druhou stranu nezaznamenala ani žádné negativní účinky. Jako mínus uvádí parfemaci, ale jinak jde o výrobky, které sice ráda spotřebuje, ale nespatřuje v nich nic výjimečného.

Její hodnocení: Šampón ANO, Balzám ANO

Co říci úplným závěrem? Za mě Ano/Ne, za sestru Ne/Ne, za kamarádku Ano/Ano a teď si vyberte. :-) Nemůžu to tvrdit úplně stoprocentně, ale podle mě se jednotlivé řady mezi sebou nijak výrazně neliší a spíše bude záležet na vašem typu vlasů. Dnes to nechám bez doporučení a nechám na vás, zda budete mít chuť tyto šampóny a balzámy vyzkoušet. Jsou teď v mnohých drogeriích v akci a vyjdou vás kolem 50 Kč za kus.

Děkuji PR Garnier za poskytnutí výrobků k recenzi.

Už jste se s těmito novinkami setkali? Jak sedly vám?

Produkty z březnového Ladyboxu

Minulý týden nastalo menší krabičkové šílenství, tak je čas podívat se na to trošku podrobněji. Začneme Ladyboxem. Jak už víte, oficiálně patřím k týmu Senzaboxu, což mi ale nebrání v tom, abych občas zavítala i ke konkurenci. A jistě uznáte, že když jsem ochotna do toho investovat vlastní peníze, tak doufám, že budu s výrobky spokojena. Rozhodně box neobjednávám proto, abych ho jen strhala. Stojím si za tím, že tento box dokáži stále hodnotit zcela neutrálně. 

Balení je tentokrát totožné jako minule, na což nemám nijak vyhraněný názor. Ani mi to nevadí, ale ani se z toho nijak neraduji. Krabička je to pěkná, pevná, i když zatím nemám využití ani pro tu předešlou. Původně jsem si do ní chtěla dát laky na nehty, ale na to je moc nízká. Ale i tuhle schovám, třeba se někdy bude hodit. Musím je ale pochválit za výrazný úbytek letáků. Tentokrát tam bylo jen pár menších kartiček, to je mi hned sympatičtější, než když s boxem připutuje tuna katalogů.

Netradičně začnu nekosmetickým bonusem, kterým byly bio čokoládové kokosky. Na fotce je nevidíte, protože jak kolem mě projde něco jedlého čokoládového, tak se neznám a kokosky se focení nedožily. :-) I když jsem obecně proti umísťování nekosmetických věcí do kosmetického boxu, tak tentokrát přivřu oči, protože kokosky přišly vhod a byly moc dobré. 

Lak na nehty Illamasqua

Velký tahák tohoto balení. To si myslím, že byl výborný tah tato značka. I já jsem box původně objednávat nechtěla, ale po oznámení plného produktu od Illamasqua jsem neodolala. Ale přiznám se, že i když ve tvářenku jsem nevěřila, tak jsem byla z laku na nehty docela zklamaná. Mám radost, když můžu vyzkoušet dražší kosmetiku, ale zrovna u laků na nehty zastávám názor, že ty levnější odvedou stejnou a kolikrát i lepší práci a sama za lak dávám nerada více než stokorunu. Takže tohle prostě ani nedokáži plně ocenit. Nehledě na ten odstín. Původně jsem to nechtěla ani otvírat a říkala jsem si, že ho vyměním. Pak jsem viděla všechny odstíny, které byly v boxu dostupné a ono vlastně ani nebylo za co měnit. Tím mě trošku naštvali. Já jsem poměrně benevolentní, co se personalizace týče. Vím že je to těžké, naobjednávat dopředu přesné množství každého druhu, přerovnávat krabičky na X hromádek atd. Ale když mi někdo tu personalizaci garantuje, tak očekávám trošku něco jiného, než že ,,těžce" rozdělují čtyři tmavé laky! Upřimně, jestli si to fakt poctivě hromádkovali, tak je lituji za tu zbytečnou práci. Protože umístit tam laky náhodně, efekt bude úplně stejný. Někdo tmavé laky rád a někdo ne. Já si personalizaci představuji tak, že někdo radši lak, někdo tužku a jiný zase rtěnku. Nebo aspoň světlý lak a tmavý lak. Ale jestli je to hnědá nebo zelená, to už je úplně jedno. 

Samotný lak jsem si tedy nakonec nechala. Červené laky moc nevyhledávám, ale aspoň takovou barvu ve své sbírce nemám. Zatím jsem ho zkoušela jednou. Málem jsem odpadla z toho tenkého štětečku! Naštěstí textura je velice dobrá a i když musím přes nehet přejet aspoň pětkrát, než ho přetřu celý, tak vůbec nepruhuje a dokonce jsem si vystačila s jednou vrstvou. A to mě podržte, za dvě hodiny se to začalo loupat. Nejlegendárnější lak na světě, který se může pyšnit dvou hodinovou výdrží. Paráda! Samotné se mi tomu nechce věřit a doufám, že to byl jen nějaký omyl. Lak ještě pořádně otestuji a v budoucnu mu věnuji samostatnou recenzi. Jeho umístění v boxu ale nakonec hodnotím jako průměr. 

Balzám na rty Ladybox

Poměrně milým překvapením byl balzám na rty speciálně vyrobený pro Ladybox. A nemůžu si odpustit jeden rýpanec, ale mě to prostě hrozně rozčiluje. Prý jde o balzám na rty s příchutí jahod. Jako, já si to sice namažu na pusu, ale jíst to nebudu. Takže pro příště bych prosila s vůní! (viz Kosmetická gramatika 2) Balzám božsky voní. Přesně jako jahody zalité čokoládou. Ve složení je hodně olejů, což je patrné na první pohled. Je to sice tuhá hmota, ale při kontaktu s pokožkou okamžitě taje právě do olejovité konzistence. Na rtech je hodně vláčný a příjemný. Lehce barví. Výdrž je bohužel dost tristní. Asi tak za čtvrt hodiny se ze rtů vypaří a mám po něm dokonce pocit, že rty jsou vysušenější a musím si je přetřít něčím pořádným. 

Tady hodnotím kladně především nápad, ten se cení. Ale nejsem si jistá, jestli nějaký podomácku vyrobený noname je to, proč si takové krabičky objednávám. Nicméně, balzám používat budu, vyloženě špatný není.

Sprej Salcura

Tento sprej byl už v Senzaboxu, já ho mám doma dokonce v plné velikosti. Navíc o tomhle produktu všichni předem věděli, že tam bude. Takže jsem trošku postrádala moment překvapení i radosti, že jsem objevila něco nového. Ale tento sprej si pozornost rozhodně zaslouží. Já jsem s ním velice spokojená a nebudu mít problém spotřebovat i tento vzoreček. Takže za něj plus a slibuji, že se té již několikrát slibované recenze přece jen jednou dočkáte.

Tonikum Weleda

Já sice nepatřím mezi bio nadšence, ale proti Weledě nic nemám a ráda zkouším jejich výrobky. Tady se jedná o tonikum na normální a smíšenou pleť, takže přímo pro mě. Trošku mě zklamalo, kdy jsem zjistila, že tonikum se musí po aplikaci ještě opláchnout vodou. Obecně nesnáším všechny odličovače, co se musí smývat vodou. Přijde mi to nepraktické a zdržuje mě to. Ale tady šlo jen o vzoreček, který navíc bleskově ubývá, po čtyřech použitích už jsem hodně pod polovinou, takže to oplachování obličeje není zase takový problém. Zkoušela jsem ho tedy vždy ráno, takže jak si poradí s makeupem netuším. Smrdí to bez pardonu jako záchodový čistič, ale jinak je to velmi příjemná záležitost. Pleť je po použití tonika velmi jemná a velmi příjemná na dotek. Kdyby se to nemuselo oplachovat, tak jdu klidně do toho. Takhle jsem ráda, že jsem takovou věc mohla vyzkoušet, ale v plném balení bych ho nechtěla. Jako vzorek v boxu jsem ho ale velmi uvítala a asi mi ze všech těch věcí udělal největší radost. 

Tělové mléko Palmers

Z tohoto kousku jsem byla nejdříve dost rozpačitá. Ta těhotná paní na balení i v přiloženém letáku mě dost irituje. :-) Navíc je mi ta věc celkově krajně nesympatická. Strašně to smrdí, tak sterilně a starodávně. V kombinaci s tím divným balením mi to připadá, jako by si to do boxu odskočilo z babiččiny koupelny před dvaceti lety. Ale řekla jsem si, že to nebudu hrotit a normálně jsem to použila namísto běžného tělového mléka/másla na celé tělo. Co se tomuto mléku nedá upřít, tak fantastické roztírání. Je to hodně hutná hmota, spíše bych to nazvala krémem než mlékem, ale jemnými tahy se to zapracuje do pokožky. Se vstřebáváním už je trošku problém, hydratační je to asi opravdu dost, takže to trvá i deset minut, než se mi na kůži přestane lepit pyžamo, ale pokožka je poté sametově hladká a očividně hydratovaná. Balení a vůně příšerná, ale samotný efekt vcelku dobrý. Namazala jsem se tím dvakrát, plus mi tam ještě troška zbyla, takže jsem si s tím nakonec poradila. Beru to spíše jako neutrál, neurazilo nenadchlo a víckrát už se s tím potkat nemusím.

Zpevňující krém Eveline

A závěrečná třešnička na dortu. Nejdříve značka Eveline cosmetics. Pro někoho neznámá, pro mě jedna z nejoblíbenějších značek, kterou používám již pár let. Tuto značku jsem vám dokonce v začátcích blogu samostatně představovala a dokonce byla obsažena v mé první giveaway. Souhrnný článek najdete zde. K umístění této značky do boxu jedině vítám. Aspoň ji bude mít možnost poznat více lidí, což si rozhodně zaslouží. Ale proč probůh vybrali takovou kravinu jako je krém na poprsí? Eveline má tolik úžasných produktů. Jako, blběji už snad vybrat nešlo. Obecně těmto zpevňujícím krémům nevěřím a nepoužívám je, ale dejme tomu, když jsou na celulitidu, tak prosím. Ale na prsa? Proč jako? No dobře, dejme tomu, že ženy v jistém věku budou rády alespoň za nějaké zpevnění. Ale řekla bych, že tohle se rozhodně netýká absolutní většiny těch, co si objednávají tyto krabičky. Nebo že by snad někdo věřil tomu, že se mu prsa o číslo zvětší, tak jak je napsáno na obalu? Aby se neřeklo, vyzkoušela jsem krém na onu část těla, i když díky bohu jsem byla opatrná a nejdřív jsem krém aplikovala jen na velmi malou část kůže, tak na 3 - 4 centimetry. Pálí to jako čert! Úplně neskutečně. Představa, že si to dám na celý hrudník, mě opravdu děsí. A představa, že by to mohlo omylem fungovat a mně se prsa fakt zvětšila, mě děsí ještě víc. Takže tohle fakt ne. Víckrát to na sebe nedám a teď půjdu přemýšlet, kterého nepřítele tím podaruji. Je mi to líto, protože Eveline má v sobě mnohem větší potenciál a mohla být představena české veřejnosti v daleko lepším světle než touto blbostí.

I když jsem dnes docela dost brblala, tak celkové pocity jsou průměrné až lehce pozitivní. Vyřadila jsem pouze jeden produkt. Zbylých pět je pro mě akceptovatelných a využiji je. Je to o dost lepší, než předchozí vydání, z kterého jsem byla opravdu velmi zklamaná. Tohle sice nebyla žádná bomba, ale bylo to prostě fajn. Koupě nelituji.

Příští měsíc ale plánuji vynechat. Ale asi si budu muset zakázat číst ty jejich lákavé emaily. :-) Ne že bych jim nevěřila, že to i příště bude stát za to, ale měla jsem teď dva měsíce po sobě obě krabičky a cítím se těmi vzorečky zase tak trošku zahlcena a potřebuji čas to spotřebovat, než se vrhnu do další. Takže příští krabičku s největší pravděpodobností nekoupím, ale s Ladyboxem rozhodně nekončím a v budoucnu ho určitě kupovat budu, i když ne pravidelně.

Co vy a Ladybox? Nadchla vás Illamasqua a vydýchali jste ten krém na poprsí lépe než já? :-)

Hledání toho pravého BB (část 1)

Před nedávnem jsem si objednala vzorky asijských BB krémů, abych pro sebe našla tu nejlepší variantu a konečně si pořídila pravý asijský BB krém. Vzorku mám celkem 12, ale na jeden článek by toho bylo zbytečně moc, takže to rozdělím na tři částí. Od každého jsem sice měla jen 1 ml vzorek, ale vždy mi vystačil na tři použití plus zbylo ještě něco na focení. Dávala jsem tedy jen tenkou vrstvu, takže o tom, jak se to chová v silnější vrstvě, vám bohužel nic nepovím. Ale vycházela jsem z toho, že já si obvykle dávám jen velmi málo produktu, takže mě nějaké vrstvení ani moc nezajímá. 

A takhle dopadla první čtyřka.

Lioele Dolish Veil Vita

První kousek a hned trošku šlápnutí vedle. Tato věc na sobě sice má napsáno BB, ale také je tam uvedeno makeup base, což splňuje asi o něco víc. Tento krém je úplně bílý a obsahuje v sobě malé mikro částečky. Po rozetření se to sice malinko zbarví do hněda, ale bílá stejně převládá. Nikdy bych sama nevěřila tomu, že tohle někdy napíšu. Ale tato věc je na mě moc světlá. :-) Zírala jsem do zrcadla dost nevěřícně, ale prostě se na mě zubila mrtvola. Sice jsem se to snažila zachraňovat tmavším pudrem a větším množstvím tvářenky, ale výsledkem byl stejně nezdravě vybledlý obličej. Tahle věc je tedy ultra světlá a ještě navíc nic neumí. Krytí je nulové, nezvládne to vůbec nic. Pleť to akorát rozjasní, a to takovým způsobem, že jsem se mohla přepudrovávat každou hodinu a stejně jsem se pořád neskutečně leskla. A ještě jako bonus začal po pár hodinách na obličeji oxidovat a dělat nevzhledné šmouhy. Takže takhle jsem si BB krém opravdu nepředstavovala. Mrtvolný odstín, nulové krytí, lesknoucí se pleť a špatná výdrž. Možná je to skutečně dobré jako báze pod makeup pro východní krásky milující alabastrovou pleť, ale za mě ne.

TonyMoly Expert triple

Tento BB byl velice příjemný. Opět velice světlá barva. V momentě nanášení jsem dokonce měla vždy pocit, že je až moc světly, ale po chvíli se barevně sladil s obličejem i když moji obecnou bledost to dokázalo ještě více podtrhnout. Já mám ráda, když má pleť zůstane tak bílá, jaká ve skutečnosti je, ale je pravda, že tady jsem trošku cítila, že ten odstín není úplně stoprocentně pro mě. I když nositelný byl bez problémů. Toto BB je velice lehoučké a nenápadné. Jeho krycí schopnosti jsou nízké. Pleť také dokáže sjednotit spíše jen lehce. Jeho plusem je rozhodně přirozenost. Vypadá to, jako byste na pleti neměli vůbec nic. Ani při nejdetailnějším zkoumání na obličeji nevidíte nanos krému. Nezvýrazňuje šupinky, během dne neoxiduje. Je to doslova neviditelný pomocník. Otázkou je, jestli když si na obličej nedáte vůbec nic nebo toho BB, zda uvidíte nějaký výrazný rozdíl. Já bych ho označila jako letní BB. Je velmi lehký, velmi nenápadný a navíc má SPF 45. Kdyby mi ho někdo dal v plné velikosti, tak ho budu ráda právě přes léto používat. Ale na běžné nošení po celý rok bych si přece jen představovala něco jiného.

Missha M Signature Real Complete (21)

Na tento BB krém jsem byla zvědavá snad ze všeho nejvíce. Hned po růžovém Skin 79 je to druhý obecně nejoblíbenější BB krém. Existuje ve třech odstínech a mně dorazil právě v tom prostředním. Říkala jsem si, že aspoň vyzkouším texturu a případně větší objednám ten světlejší. To jsem ovšem zapomněla na fakt, že výrobci východní kosmetiky, narozdíl od euro - amerických kolegů, ví jak vypadá skutečná bledulka. Ten odstín je fantastický. Krásně světlý a padne mi jako ulitý. Nejdříve má tedy trošku tendence chytnout do šedo - růžového odstínu a trošku jde vidět, že krk mám spíše do žluta. Ale během chvíle se to srovná a BB se přizpůsobí skutečnému tónu pleti. S krémem se velmi dobře pracuje, roztírá se jedna radost a vůbec nedělá šmouhy. Krytí je velice obstojné, řekla bych střední a pro mě více než dostačující. Korektor jsem použila jen na kruhy pod očima, na pupínky to nebylo vůbec potřeba. Pleť se po tomto BB docela dost leskne, takže pudr je nutností. Největší nešvarem je bohužel zvýrazňování šupinek. I když jsem vždy před BB nanesla klasický denní krém, stejně mi z obličeje vylezla každičká šupinka, která tam je. To mě dost mrzí, protože jinak je tento BB fakt skvělý. Lehká aplikace, přirozený vzhled, výborný odstín, celodenní výdrž, ale bohužel zvýraznění šupinek. Jsem tak trošku na vážkách, jestli je tohle ten pravý BB pro mě. A rozhodnou to asi až další testované kousky. 

Innisfree Eco natural green tea

Poslední dnešní kousek se honosí tím, že je 100% přírodní. A smrdí jako...houby:-D Je to docela nepříjemné, ale naštěstí to jde cítit jen při nanášení, později už ne. Toto BB je ze zatím zkoušených vzorků nejtmavší a jako jediné chytá odstín spíše do žluta. Nejdřív to sice vypadalo, že je pro moji pleť zbytečně tmavý, ale šel velmi dobře rozetřít a ve finále mi sedl mnohem lépe než aristokratické růžovo - bílé odstíny. Krytí je velmi obstojné, řekla bych že střední. Pleť vypadá velmi přirozeně. Nemá to v sobě žádné rozjasňující pomocníky, takže se nelesknu jako diskokoule, ale ani to nezmatňuje, takže se zbytečně nezvýrazňují šupinky. Ještě jsem ho tedy přepudrovala, ale výsledkem jsem byla nadšená. Vypadalo to velice přirozeně, ale přitom tam byl výrazný rozdíl, než kdybych nepoužila nic. Všechny nedostatky skryty, pleť sjednocená se zdravou barvou. Spokojenost! Výdrž také výborná, drží na svém místě celý den. 

I když se to možná nezdá, tak z této čtyřky mě nejvíce zaujala Missha. Na Innisfree jsem možná pěla větší ódy, ale Missha je mi tak nějak celkově sympatičtější. Nicméně tyhle dvě BB bych si dokázala představit v mé kosmetické výbavě i v plné velikosti. TonyMoly je vcelku příjemné BB, také bych ho dokázala používat, ale vzhledem k předchozím kolegům je o něco slabší. A Lioele byl úlet.

Zatím se mi jako největší problém jeví vychytat ten opravdu správný odstín. Světlé jsou sice dle mých představ, ale ten růžový podtón na mé spíše žluté pleti nevypadá vždy úplně přirozeně. Ale mám tady ještě dalších 8 vzorků, takže stále je z čeho vybírat.

Jakého favorita mezi asijskými BB máte vy?

Byla jsem aupair: Přípravy na cestu (část 1)

Téma ohledně aupair jsem již kdysi lehce načala a pár z vás se zajímalo o další informace, a tak jsem se rozhodla, že o tom napíšu dokonce několikadílný seriál. Takže dnes ryze nekosmeticky, ale věřím, že to třeba některým z vás pomůže s rozhodováním zda to třeba také nezkusit. Začneme klasickou přípravou na cesty, další části ještě přesně nevím, jak rozdělím, aby to bylo uspořádané, ale zároveň jednotlivé články ne přehnaně dlouhé, ale těšit se určitě můžete na to, jak vypadala má rodina, jejich zvyklosti, mé povinnosti, slasti i strasti i jaké z toho mám pocity s odstupem času.

Zdroj

ÚNOR 2011  - Právě tehdy začíná tento ,,zběsilý plán" dostávat reálnou podobu. Myslím si, že snad každý z nás, byť v koutě duše, přemýšlí o tom, jaké by to bylo žít v jiné zemi. Ve spoustě případů ale zůstane jen u snu. Přitom v dnešní době je to tak jednoduché vycestovat na pár měsíců za hranice (brigády, erasmus, aupair, práce...) Podle mě je nejdůležitějším faktorem překonat strach. Ano, hned v úvodu vás čeká ta nejtěžší věc. Říct si ,,já jedu". Pokud se dostanete přes tohle, nic těžšího už vás během celého průběhu nečeká. 

Já jsem se k tomuto důležitému rozhodnutí dostala skrze tři životní události, která se shodou náhod přihodily v průběhu 14 dní. Nepovedlo se mi zvládnout zkoušky a bylo více než jisté, že mé studium se bude prodlužovat o celý dlouhý rok. Byla jsem na několik dní v Bruselu navštívit kamarádku, která tam tehdy byla na erasmu, kde jsem měla možnost na vlastní oči vidět, jaké to je, žít přechodně v jiné zemi. A nakonec se k tomu přimotal i rozchod s mých tehdejším přítelem. Sledem všech těchto událostí jsem se dopracovala k tomu pověstnému: já jedu na pár měsíců do zahraničí. Začalo první zkoumání možností a pomalu jsem zužovala výběr. Primárně jsem chtěla anglicky mluvící zemi, načež jsem se rozhodla pro Anglii, kde tu angličtinu přece jen máte možnost slyšet v té nejčistší formě. Původně jsem přemýšlela o práci v továrně, fastfoodu, kdekoliv. Jenže jsem se bála toho, že mezi Poláky a Ukrajinci se anglicky moc nenaučím a děsila mě představa, že bydlím na nějaké hromadné ubytovně s X lidmi. Můj definitivní výběr zpečetil tenhle článek. Ano, bude ze mě aupair. Jevilo se to jako ideální možnost po všech stránkách. Budete tam mít někoho, na koho se spolehnout, budete žít v rodinném prostředí a angličtinu i místní kulturu budete moct zažít opravdu zblízka. Jako problém se jevila jen jedna ,,maličkost". Nemám ráda děti. :-) Nikdy jsem nepatřila k těm, co by se rozplývali nad každým kočárkem a těšila se na to, až budu mít kupu dětí. Ale v tento moment jsem byla ochotna to risknout. Tak prostě budu chvíli hlídat pár zlobivých dětí. Třeba se něco přiučím. :-)

BŘEZEN 2011 Měla jsem tedy jasno, chci jet dělat aupair a přípravy mohly začít. Na základě článku, který jsem uváděla výše, jsem se rozhodla vyjet na vlastní pěst, čili bez pomoci agentury. Hlavní důvod byl ten, že jsem si chtěla dobu pobytu co nejpřesněji ohlídat sama. Pokud jedete přes agenturu, tak po vyplnění přihlášky jen sedíte s rukama v klíně a čekáte, až se ozvou. Na to já jsem neměla čas. Musela jsem se vejít do mezery, kdy už budu mít uzavřený aktuální ročník a kdy bude bezpodmínečně nutné se do víru školních povinností zase vrátit. Toto období mělo přesně 6 měsíců, a tak jsem z toho nechtěla promarnit jediný den, jen kvůli tomu, že mi agentura nesežene ideální rodinu včas. Další výhodou byly ušetřené tisíce za poplatky agentuře. Takže, jde se hledat ta vysněná rodina...

V této fázi vás čeká ještě jeden nelehký úkol - seznámit s tím okolí. Mí příbuzní i přátelé moc dobře vědí o mé ,,lásce" k dětem a tak reakce na mé ,,bude ze mě aupair" byly skutečně bouřlivé - překvapení, údiv, smích, nevěřícnost a ani špetka pochopení. Nemáš ráda děti, neumíš anglicky, neumíš uklízet, co tam budeš dělat. V tento moment je opravdu hodně důležité probudit v sobě sebedůvěru a stát si za tím - já to zvládnu!

DUBEN 2011 

Jde se na věc. Existuje množství stránek přímo určených pro tyto účely. Ta největší a nejlepší je www. aupair-world.net. Byla jsem zaregistrována i na několika dalších, ale rodinu jsem našla právě tady. Jednoduše si vytvoříte svůj profil. Napíšete něco o sobě, přidáte fotky. Podrobnější návod opět najdete ve výše zmiňovaném článku. Ve zkratce - lehce zaobalit (ale nelhat!) své nedostatky a obšírně rozepsat své přednosti. Tudíž jsem tam samozřejmě nepsala, že nemám ráda děti, ale naopak povzpomínala na všechny děti mých sestřenic, kamarádek i sousedů. K tomu moc ráda vařím, jsem ochotna uklízet, miluji zvířata (tohle se mi tedy později dost škaredě vymstilo, ale o tom až někdy příště), jsem velmi přizpůsobivá, milá, ochotná, pracovitá bla bla bla :-D. K tomu přidat fotku ideálně s dítětem v náruči. Fotky s dítětem jsem ve svém archivu hledala dost marně, tak jsem požádala právě sestřenici, aby mi půjčila svého tehdy tříletého syna. S tím jsem se nafotila, jak ho ,,hlídám" a bylo to. :-) A hlavně vše psát sama i se svojí velmi špatnou angličtinou. Je důležité si uvědomit, že dopis za vás může napsat kamarádka, ale do Anglie nakonec jedete vy sami se svojí vlastní úrovní angličtiny. Je rozhodně lepší připravovat, na váš level angličtiny, rodinu hned od počátku.

Nejdříve se to jeví velmi jednoduše. Na výběr jsou desítky rodin. Jenže pozor, oni mají na výběr stovky aupair, takže idea, že si kliknete na vysněnou rodinu a ona vás hned přijme, se rozhodně nekoná. Připravte se na dlouho trať, procházení desítek profilů, odesílání emailů, aby vám nakonec přišla odpověď, že si vybrali někoho jiného. Hledání bude o to delší, o co méně vhodný jste kandidát. Ideál je chtít vyjet na rok, mít dokonalou angličtinu, bohaté zkušenosti s dětmi, vlastnit řidičák,  mít milion bohulibých zájmů atd. Do ideální aupair jsem měla propastně daleko, takže  jsem ve finále musela slevit ze všech svých původních požadavků a bylo mi úplně jedno, do jak velkého města pojedu nebo kolik dětí budu hlídat. A po několika marných týdnech hledání to nakonec přišlo - rodina, která si vybrala právě mě!

Jde se do další fáze. S rodinou jste si oboustranně odsouhlasili, že budete právě jejich aupair. Na řadu přichází organizační záležitosti. Opět vás odkazuji na výše zmíněný článek, je tam vše popsáno velmi podrobně. Velice dobře se poptat, co všechno budete muset dělat. Koho hlídat, jak často ho hlídat, co všechno uklízet, kdy budete mít volno, kolik budete dostávat peněz atd. Dobrým tahem je také vyžádat si email na jejich minulou aupair. Ta vám o rodině může říct spoustu užitečných informací. Pokud se vším souhlasíte, jdete se pomalu ale jistě do finále. Domluvit přesný den, když přiletíte, kam přiletíte a jestli je rodina ochotna vás vyzvednout. A pak už jen koupíte letenku a začínají přípravy na cestu...

Já jsem v tomhle směru narazila na bezproblémovou rodinu. Domluvili jsme se během několika emailů. Vůbec jim nevadilo, že nemám žádné extra zkušenosti s dětmi ani to, že neumím pořádně anglicky. Jejich minulá aupair mi je vylíčila v samých pozitivech. Byli velmi ochotni mě vyzvednou na letišti, které bylo nejvýhodnější pro mě, i přesto, že blíž k domovu měli jiné. Čekaly na mě dvě starší děti (žádná uřvaná batolata), psi (jupí, miluji zvířata) a pobyt v menším městě jen velmi blizoučko od Londýna. Paráda!

KVĚTEN 2011 Byl ve znamení organizačních příprav. Datum odletu byl stanovený a já jsem do té doby musela stihnout vše, co dalšího půl roku prostě nepočká. Byla to velmi hektická doba. Dokončit všechny důležité zkoušky ve škole, které nejdou přeložit do dalšího roku, vyřídit formality k prodloužení studia. Poté kontrola a výměna všech důležitých dokladů - v bance zřízení embasované karty, výměna klasické karty,jejíž platnost končila v době, kdy už budu dávno za hranicemi, kontrola občanky a pasu, zda nevyprší platnost v době pobytu! 

Jelikož jsem měla status studenta, odpadlo mi mnoho starostí ohledně pojištění, zařizování na úřadu práce atd. Jediné, co jsem si zřizovala, tak klasické cestovní pojištění. Tady vám jen poradím, abyste si prošli poctivě všechny dostupné nabídky. Setkala jsem se s tím, že za totožné služby se cena pohybovala v šíleném rozptylu 2 - 6 tisíc, což je hodně velký rozdíl. 

Abych toho neměla málo, v této době jsem ještě narychlo prošla intenzivním 5ti týdenním kurzem angličtiny (3x týdně 4 vyučovací hodiny). Nebyl to špatný nápad. V prvních týdnech pobytu jsem těžila téměř výhradně z toho, co jsem se zde naučila.

Na úplný závěr jsem ukončila nájemní smlouvu, nastěhovala všechny věci k rodičům a pomalu začala doba loučení...

ČERVEN 2011 A už je to tady. Nejvyšší čas zabalit vše potřebné. Rozhodně nejde o lehkou záležitost. Zabalte si věci na půl roku do jednoho kufru! Byl to trochu oříšek, ale nakonec se zadařilo. 

Jestli jsem v následujících měsících bezmězně věřila, že to zvládnu, s blížícím se odjezdem jsem pomalu ale jistě začala propadat panice. Jedu do cizí země, za cizími lidmi, neumím anglicky. Co tam jako budu dělat! Naštěstí v tento moment už mě držela rodina. Jak mi v prvních týdnech plánování nevěřili, v této chvíli mě stoprocentně podporovali a utěšovali, že to dobře dopadne.

3. června 2011 Den D - Mám nervy na dranc. Neumím anglicky, jedu do cizí země za cizími lidmi! Aby toho nebylo málo. Poprvé v životě poletím letadlem. Sama!!! K tomu to loučení. Půl roku neuvidíte své nejbližší. Jednu z nejtěžších chvil prožívám na letišti. Strach mi podlamuje kolena. Přísahám, kdyby mi rodiče nedali kufr k odbavení a nedostrkali mě k celní kontrole, tak se otočím a uteču. :-) Na letišti vše naštěstí proběhlo hladce. Sedím v letadle - bojím se. Hrozně hrozně moc. Let je velmi krátký, za hodinu a půl přistáváme. Další velmi silný moment. V momentě, kdy se letadlo dotkne země a ozve se Welcome to London Luton, vím, že už není úniku. Rvou se ve mně dvě mé já. Jedno se dme pýchou - Vidíš to, dokázala jsi to! Druhé brečí - proboha, co jsi to udělala! 

U celní kontroly ze sebe vysoukám své první roztřesené Hello. Naštěstí i zde se to obešlo bez problémů. Vyzvednu si své zavazadlo a pak už mi vážně nezbývá nic jiného než se do toho vrhnout po hlavě. Soukám za sebou svůj kufr vydávám se do letištní haly najít svou novou rodinu, kráčím vstříc svému půlročnímu dobrodružství...

(pokračování příště)

Vyhlášení giveaway

Tak trošku jsem doufala, že až budu psát tento příspěvek, budeme se radovat z toho, že už tady konečně máme jaro. Počasí má s námi ale očividně trošku jiné plány a já si stále připadám jako uprostřed ledna. Tak nám nezbývá nic jiného než se zahřát alespoň pohledem do kalendáře a doufat, že ty teplé dny přece jen přijdou.

Přesuňme se ale k samotné giveaway. Moc vám děkuji za hojnou účast a především za milé komentáře. Spoustu z nich mi vykouzlilo úsměv na rtech.  

Vítězem se však mohla stát jen jedna z vás a štěstí se usmálo na...

Číslo 33

Lil

Vítězce moc gratuluji, může ode mě brzy očekávat email, kde se domluvíme na detailech. Vy ostatní nezoufejte, další soutěž je v přípravě, takže příště to můžete být zrovna vy. :-)

Přeji hezký (ne)jarní víkend!

Přiznání Senzašpiona

Dlouho jsem přemýšlela jak a zda vám sdělit jednu tajemnou informaci. Na jednu stranu jsem si říkala, že je to má osobní záležitost, kterou není nutno veřejně prezentovat, ale věc je tak úzce spojena s kosmetikou i blogováním, že dělat tyto dvě záležitosti striktně odděleně není dlouhodobě únosné. A i když nejsem stále přesvědčena o tom, že jít cestou pravdy se v naší republice vyplácí, tak já to přesto zkusím.

Věc se má velmi jednoduše. Už nějaký ten týden jsem součástí týmu Senzaboxu. Konkrétně mám na starost tvorbu článků na Senza Blogu.

Proč jsem vám nejdříve nechtěla nic říkat? Blog je můj koníček, můj prostor a nechtěla jsem, aby mi do něj má práce zasahovala. Chtěla jsem tyto dvě věci držet striktně odděleně. Myslela jsem si, že si na blogu dál pojedu své recenze, a to i na Senzabox, že budu schopna udržet neutralitu. Jenže, za prvé, kdo z vás mi bude mou chválu na Senzabox věřit, když teď víte, jak se skutečnost má? A za druhé, tento měsíc jsem byla do procesu vzniku krabičky zatáhnuta natolik, že se dobrovolně přiznám, že napsat zcela neutrální recenzi není v mých silách. 

Měla jsem možnost dělat to, co se děje docela běžně. Dál mlčet, psát podezřele pozitivní recenze na Senzabox a strhávat konkurenci a dost možná by si toho dlouho nikdo nevšiml. Rozhodla jsem se ale, že zvolím jiný postup. Já si nechci hrát na žádnou ,,tajemnou dámu". Rozhodla jsem se tyto dvě mé životní sféry spojit a vytěžit co nejvíc pro obě strany.

Klasickou recenzi Senzaboxu, jak jste ji u mě znali dosud, už asi nenajdete (I když bych i o boxu samotném ráda psala dál, protože pořád jsem to prostě já, která ráda zkouší novou kosmetiku a ráda se s vámi podělí o názor. Ale zřejmě se omezím jen na to, jak mi dané produkty vyhovují a nebudu komentovat, vzhled krabičky ,výběr značek atd). Ale vzniká tady prostor pro mnoho jiných článků. Pasuji se tak trošku do role ,,špiona" a budu vám pravidelně přinášet informace ze zákulisí tvorby této krabičky krásy. Na co konkrétně se můžete těšit? Tak třeba tento týden jsem se účastnila balení krabiček a mám z toho fotky (hodně fotek :-D), které vám již brzy ukážu, plus přidám pár informací o tom, jak to vypadá, co mě na tom překvapilo a podobně. Bude následovat rozhovor s dalšími tvůrci boxu. A  zkusím pro vás domluvit nějaký Senzabox do giveaway.

Dnes mě snad více než kdy jindy zajímá váš názor, co si o celé této záležitosti myslíte. Budu za upřimnost chválena nebo ukamenována? :-)  Zajímá vás můj názor na jednotlivou kosmetiku, která se v boxu objevila i s tím vědomím, že již nejsem běžný zákazník? 

Jak už jsem psala výše, chystám rozhovor s tvůrci boxu. Pokud máte nějaké otázky, které by vás ohledně krabičky zajímaly, můžete je také klidně připsat do komentářů. Otázky do rozhovoru sestavím na základě vašich přání.

Souboj laků na vlasy

Laky na vlasy nejsou zrovna kosmetická položka, kterou bych využívala nějak často. I tak se mi ale vyskytují doma hned dva a rozhodla jsem se je mezi sebou porovnat.

Vlasy si v podstatě lakuji jen v jednom případě, a to tehdy, když si je vyžehlím. Což nastane možná tak jednou měsíčně. V poslední době jsem ale za účelem recenze používala laky častěji, a to i tehdy, když jsem vlasy neměla vyžehlené. Poctivě jsem je střídala a jednou jsem dokonce zkoušela dát na každou půlku hlavy jiný lak  :-D (normální to asi není, ale je to nejefektivnější způsob, jak je mezi sebou porovnat ).

Konkrétně šlo o lak 3 Weather Taft od Schwarzkopf a Wellaflex od Wella.

Schwarzkopf mám o něco déle, kupovala jsem ho loni na podzim. Vybírala jsem ho spíše tak nějak náhodně. Prostě jsem potřebovala lak, tak jsem zašla do drogerie a vzala to, co bylo zrovna ve slevě. Lak je ultra strong označený čtyřkou. Kromě silné fixace slibuje dodat vlasům intenzivní lesk deseti karátového briliantu.

S lakem jsem spokojená. Fixuje skutečně dobře. Vlasy neslepí a vydrží mi v dobrém stavu stejně dlouho, jako bych žádný lak nepoužila. Takže vlasy zbytečně nezatěžuje, nemastí. Vůni má takovou typickou ,,lakovou". Připomíná mi to vůni klasických kadeřnických salónů. Vyloženě mi to nevadí, ale ani mě to nijak neoslnilo. I když jsem psala, že to vlasy nezatíží, tak přece jen ten pocit, že jste je nalakovaly, v nich zůstane. Není to vyloženě doslova ulepenost, ale prostě když do těch vlasů hrábnete, tak ten lak cítíte. Zmínit musím určitě ten lesk, který výrobce slibuje. Jestli se mi vlasy lesknou jako desetikarátový briliant, to tedy nevím, ale rozdíl tam rozhodně je. Mám červený melír a tento lak ho dokáže skvěle ,,vytáhnout". Vlasy jsou výrazně lesklejší a barva více vynikne a řekla bych, že tento efekt ve vlasech zůstane i daleko déle než slibovaných 24 hodin. To je taky jeden z důvodů, proč jsem teď tento lak začala používat častěji a i ve chvílích, kdy žádnou fixaci nepotřebuji. Ten lesklý efekt se mi na vlasech moc líbí.

Wellaflex jsem dostala na akci Wella v lednu. Jde o jednu z horkých novinek. Tento lak má inovativní složení, kde jsou o 30% menší částice, které způsobují to, že lak vlasy vůbec neslepí a naopak je nechá velmi přirozené. Já ho mám navíc ve variantě pro větší objem. 

Tento lak především krásně voní. Je to svěží, evokuje to ve mně čerstvě umyté provoněné vlasy. Na stupnici intenzity je také označen číslem čtyři. Na těch menších částicích asi přece jen něco bude. Vlasy jsou po použití tohoto laku skutečně velmi lehké, vzdušné a vůbec to nevypadá, že v nich nějaký lak máte. Fixační vlastnosti jsou podle mě průměrné. Já v tomto směru nemám vysoké nároky, takže mně vyhovuje. Vyžehlené vlasy to napomůže nechat skutečně v takovém stavu, jak si představuji. Ale oproti Schwarzkopf tady prostě vidím rozdíl. Tento lak vlasy opět nijak neslepí, nezatíží. Vlasy vydrží v přijatelném stavu stejně dlouho jako obvykle. O tom že by lak dodával větší objem, toho jsem si nevšimla. Ale spíš to má fungovat asi tak, že si vlasy vyfoukáte, vytvoříte si ten objem a tento lak by to měl poté udržet. Což za sebe nemůžu nijak dokázat, protože si vlasy nefénuji. :-) Opět jsem s lakem spokojená, svoji funkci zvládne a vlasy jsou po něm velmi přirozené.

Kdo to tedy vyhrál? Těžko říct. Každý z těchto laků má svá pro a proti. Schwarzkopf lépe vlasy zafixuje, Wella udrží vlasy přirozenější a je příjemnější, navíc lépe voní. Schwarzkopf ale vlasy krásně rozzáří. Takže je asi zřejmě budu i nadále střídat podle nálady a vzhledem k tomu, jak často je využívám, tak mi vydrží ještě hodně dlouho.

Oba laky mají 250 ml a přiznám se, že nevím přesnou cenu ani u jednoho. Ale mám ten pocit, že se budou pohybovat v podobných číslech a bude to něco kolem stokoruny.  Dnes opravdu nevím, který lak vám doporučit. Pokud někdo potřebuje primárně hodně silnou fixaci, tak Schwarzkopf, pro koho je primární přirozenost, tak Wella. Takže to nechám na vás.

Jaký lak na vlasy používáte vy?

Peeling na rty Elf

Možná je tady v poslední době trošku ,,přeelfováno", ale slibuji, tohle je na čas poslední recenze. Ještě bych tedy měla v zásobě laky a tvářenku, ale jejich testování bylo zatím odsunuto na neurčito. Dnes bych chtěla říct pár slov k možná trošku ,,nadbytkovému", ale zato povedenému produktu - peelingu na rty.

Peeling na rty od Elf slibuje jemně obrousit suché a popraskané rty. Obsahuje vitamin E, bambucké máslo, avokádo, grep a jojobový olej. 

Hned v úvodu mě velice mile překvapilo balení. Přece jen je to Elf, kde se neočekává kdoví jaká kvalita, ale tady skutečně překvapili. Celé balení připomíná klasickou rtěnku. Balení je ale poměrně robustní kov, pouze vysouvání je plastové. Působí to na mě elegantním dojmem. Navíc je to celé skutečně pevné a bytelné, takže nehrozí, že se vám to při prvním pádu rozbije.

Peeling úžasně voní. Přirovnala bych to k vanilkovému latté. Nejdříve jsem si dokonce myslela, že v tom jsou rozemletá zrnka kávy. Ale podle složení jde o cukr. 

Prvních pár použití se peeling tváři docela nevinně. Ona je tam nejdříve tenká vrstva jen té hladké části. K cukru se dopracujete až po několika použitích. Jistě víte, že mám obecně fóbii z peelingů na tělo či obličej. Rty jsou u mě ale výjimka. Často je ,,trápím" masáží pomocí kartáčku na zuby. Vlastnoručně vyrobený peeling z cukru už jsem také zkoušela. Tento peeling od Elf mi ale přišel jako dobrá alternativa. Zrníček je v něm opravdu hodně, navíc jsou docela hrubá, takže rty skutečně velmi dobře obrousí a postačí k tomu jen párkrát po rtech přejet. Má to velice jemnou nasládlou chuť (co jiného taky čekat, když je to cukr :-D). 

Zbytek složení rozhodně také nelení. Na rtech vám ulpí velice příjemná  vrstva obdobná lehčímu balzámu. Rty jsou po použití téhle věci velmi jemné, hydratované a bez šupinek.

Používám ho nepravidelně podle aktuálního stavu rtů. Někdy po něm sáhnu třeba dvakrát za den a jindy vůbec není potřeba třeba i týden v kuse. Prostě když vidím, že se mi na rtech tvoří šupinky, je čas na peeling.

Tato věc je velice dobře nahraditelná obyčejným cukrem, takže přiznávám, že to není žádná nutnost vlastnit takový výrobek. Je to spíše pro kosmetické fajnšmekry. :-) Ale pokud někdy budete dělat objednávku Elf a už nebudete vědět, co přidat do košíku, tak tímto kouskem rozhodně neprohloupíte. Já ho používám velice ráda a jeho opakované koupi v budoucnu se rozhodně nebráním. Cena je 97 Kč za 4, 4 g. 

Jak pečujete o své rty vy? Používáte domácí peeling nebo na to také máte nějakou kosmetickou vychytávku?