Proč používat tonika

Tento článek vám dlužím už opravdu dlouho. Konečně jsem však dala dohromady všechny své oblíbené lahvičky s toniky a můžeme se do toho pustit.

Kdo mě čte déle, tak ví, že já si na tonika potrpím a je to pro mě nepostradatelná věc v každodenní péči o pleť. Koluje spousta článků o tom, co tonikum je, na co je a není, co by v něm mělo být a tak dále. Já bych to ovšem nechtěla vést tímto směrem, protože sama nejsem chemik a jediné co můžu, tak předat své zkušenosti a vysvětlit, co tonika dělají s mojí pletí. 

Tyto lahvičky u mě vždy uzavírají odličovací rituál dříve než nanesu pleťový krém. Ráno to tedy obvykle vypadá tak, že nejdříve přejedu obličej jedním tamponkem s micelární vodou a následuje tamponek právě s tonikem. Večer se odličuji různě, ale ať už je to zase micelárka, mléko nebo mokré čištění s gelem, tím posledním krokem je opět tamponek s tonikem. Jeho primárním cílem není odličovat, ale stejně to je taková poslední kontrola, jestli odličovač stáhnul opravdu všechno. A pokud třeba ne a tamponek je ještě špinavý, klidně aplikaci tonika zopakuji. 

Za jejich hlavní benefit považuji to, že stahuje póry a zabraňuje jejich zanášení. Vždy vzpomínám na mé micelárkové období, kdy jsem se na tonika vykašlala a byl to ten nejhorší čas pro moji pleť. Já jsem totiž tonika používala snad od puberty. Určitě pamatujete na Clean and Clear, Oxy a podobné super alkoholové vodičky. :-) Dlouhá léta jsem používala k odlíčení mléko a potom právě tonikum. Jenže pak přišly micelárky a já používala jen ty a nebylo to prostě dobré. Pak jsem se opět pokorně vrátila k tonikům a od té doby na ně nedám dopustit. Jen tu a tam bez nich vyrazím na dovolenou, protože třeba zrovna nemám miniaturu a velká lahvička se mi nechce tahat. A odměnou jsou mi vždy pupínky, to abych si připomněla, že bez tonika to nejde.

Jistě také víte, že bojuji za tonika bez alkoholu. Což tedy není žádné dogma a pokud vám tonika s alkoholem vyhovují, klidně je používejte dál. Navíc máte aspoň z čeho vybírat, protože většina tonik alkohol obsahuje. Mé pleti to ale nesvědčí. Milionkrát jsem to zkoušela, ale prostě když tam ten alkohol není, pleť je vždy očividně spokojenější. 

A jaké jsou moje oblíbené kousky? Vybrala jsem vám takovou moji top pětku, kterou kupuji pořád dokola. Ono mně ta lavhička vydrží vždycky tak zhruba měsíc, jen výjimečně o nějaký ten týden déle. A tak kupuji převážně levnější kousky, protože dát pětistovku a více za něco, co za měsíc potřebujete koupit znovu, to není dobré.  

Jedním z mých nejoblíbenějších tonik je hydratační kousek od Lirene. Je zároveň také nejlevnější a dostupný v každé drogerii. Nedávným objevem je také tonikum od Garnier. Ale pozor, pouze tady to modré. Ostatní verze v sobě mají alkohol a ty mi vůbec nesedí.

Ráda mám také Ziaju, a to jak toto s aloe vera, tak poté ještě červené s řasou. Obě jsou super a opět levné. Jen je problém s dostupností. Ve většině drogerií nejsou, takže je potřeba eshop nebo jejich kamenná prodejna. 

Některá tonika obsahují i pár pěsticích ingrediencí navíc, které vaší pleti kromě hlídání pórů dokážou i prospět. Ráda mám třeba růžové tonikum od The Body Shop s vitamínem E. Skvělé je hlavně na zimu, protože je takové hutnější, trošku hustější než voda a pleť hezky hydratuje. Velkou peckou je také tonikum od Bourjois s vitamínem C. Toto tonikum prokazatelně pleť sjednocuje. Vždycky je do pár týdnů prostě hezčí. Jen ho také raději vytahuji v zimě, protože v létě po něm můžou naskákat pigmentované skvrny (právě kvůli obsahu céčka).

Jak se mi ty lahvičky doma točí, tak pořád vymýšlím, co koupit nového, ale hledání tonik bez alkoholu je občas fakt námaha, a tak se u mě lahvičky často opakují a na tuto pětku nedám dopustit. Na mém wishlistu by ale pár kousků bylo. Chtěla bych zkusit Alcinu s ovocnými kyselinami a poté také bylinné tonikum od Kiehls. Ale to je právě to tonikum za tisícovku, tak tam pořád váhám. Tak jako tak, bez tonika se neobejdu a je to pro mě jedna z nejoblbíbenějších položek v péči o pleť.

Co vy tonika. Používáte je a máte nějakého oblíbence?

Mix recenzí mono očních stínů

Dnes si dáme pro mě takový netradiční mix. Obecně totiž mono stíny moc nemusím a z mé sbírky se také začínají výrazně vytrácet. Jsem prostě paletková. Občas to ale nejde a i jeden malinký stín mi uhrane natolik, že u mě najde využití. Takže pojďme hned na tři kousky, které ráda používám a které jste ještě v recenzích neviděli. 

Začneme magnetickým stínem Kiko, který je z aktuální podzimní limitky. Takže pokud ještě někdo z vás v blízké budoucnosti pojede do zahraničí, ještě máte šanci ho ulovit.

Já jsem jej chtěla vyzkoušet hned jak jsem ho viděla a hezky mi k tomu nahrávala nedávná cesta do Berlína. Sekla jsem se jen u odstínů. Já jsem chtěla něco hodně využitelného do hněda či šeda, ale to zrovna nebylo v nabídce. A tak se mnou domů putoval tento fialový krasavec. Oficiálně je to tedy odstín číslo 01 a měl by být ,,taupe", ale ta fialová je v tom jasně čitelná.

Kalíšek je výjimečný v tom, že uvnitř najdete pigment, který drží pohromadě magnet. Jak to funguje, to sama nechápu, ale je to perfektní. Kromě toho, že se to fantasticky nanáší, tak vám navždy zůstane ten hezký reliéf. Na dotek je to jako plyš a byť prstem nebo štětcem to lehce poodhrnete, za chvíli se to samo přerovná a vypadá to jako nové. Nevěříte? Tak vězte že na fotce není nový netknutý produkt, ale už do něj bylo minimálně jednou sáhnuto. 

Nanáší se opravdu dobře, chytá rovnoměrně a je super pigmentovaný. Jen už člověk musí přemýšlet jak a s čím ho zkombinuje, sám o sobě je hodně výrazný. Výdrž je dobrá, ale je pravda, že ke konci dne trošku bledne, a to i v kombinaci z bází. 

I tak si myslím, že se takovou raritku vyplatí ve sbírce mít. Sice mě ta sranda stále 12 eur, ale stejně nelituji.

Na fotce je v kombinaci s růžovým stínem High ze Smoky paletky Urban Decay. S levnějšími stíny to bohužel moc kombinovat nejde, protože neudrží krok s intenzitou.

Přesuňme se do přírodních vod ke stínu od Couleur Caramel. Tento stín mám doma hodně dlouho, dobře přes rok, ale k recenzi jsem se nějak nemohla dokopat. On má chudák jediný problém, a to ten, že na oku vypadá téměř totožně jako můj oblíbený stín Loreal Infaillible, a tak na něj často zapomínám. Ale je to škoda, protože bourá všechny mýty o přírodních nefunkčních stínech.

To balení má fakt zábavné. Je to taková papírová kapsička na gumičku. Je to perfektně skladné a zase trošku něco jiného. Navíc, kdo si mono stíny přehazuje do vlastních paletek, tady to má velmi jednoduché. Stín jde snadno vyndat. 

Odstín má pouze číslo 153 a je to jedna z mých nejoblíbenějších barev na oči - hnědo zlatá. Hází krásné odlesky, takže je nositelná sama o sobě. Já ji využívám ve dny, kdy chci jen něco jednoduchého a nenápadného. Jen občas přidám ještě linku.

Překvapivě dobrá je textura. Byť je to doslova slisovaný pigment a na štětec naberete takové kousíčky, tak na oko to chytá velmi dobře a rovnoměrně. Jen to tedy trošku opadává. Ještě o něco víc jsem překvapená z výdrže, kde u mě všechny přírodní stíny dříve pohořely. Tento kousek s bází drží perfektně celý den. Až mě fakt trošku štve, že ho nosím tak málo. Musím se polepšit.

Na závěr ještě malá krabička od Lollipops, která v sobě vlastně ukrývá praktické duo. Stíny jsem dostala od kamarádky s tím, že ona je nevyužije, takže bohužel nevím, kde značku sehnat. Údajně dříve byla u nás ve Fann či Maronnaud, ale dnes to bude nutné dohledat spíše někde na netu. A je to škoda, protože je to opět pecka.

Ta krabička je hrozně roztomilá. Je úplně miniaturní, podle mě to nejsou na délku ani tři cenťáky. Ale i tak to obsahuje zrcátko a celkově je to designově vyvedené.

Co se odstínu týče, je to perfektní šedivé kombo na denní kouřovky. Pro mě se tohle stalo symbolem líčení na pracovní schůzky. Prostě když chci být namalovaná a chci aby to bylo vidět, ale zároveň to musí být decentní. 

Konzistenčně je na tom líp ta světlá stříbrná. Ta je hezky máslová a pigmentovaná. Tmavší šedá je trochu křídová a kdybych ji měla dávat na větší plochu, tak s ní asi praštím. :-) Já s ní ale vždy jen trochu ztmavím vnější koutek, a to ještě docela jde. Výdrž s bází opět celodenní.

I když stále platí, že jsem paletková, tak mít doma občas i nějakého menšího parťáka prostě není na škodu. Všechny tyto tři kousky mám ráda a rozhodně vám je můžu doporučit.

Co vy a mono stíny? Máte nějaké doma nebo jste také spíše na paletky?

Tvářenky od Loreal

Nastřádalo se mi doma hned několik tvářenek od Loreal, a tak jsem se je rozhodla takto pěkně shrnout. Podíváme se tedy hned na tři kousky, z čehož dva jsou příjemným překvapením a ten poslední mě bohužel tolik neučaroval. Ale postupně.

Řada Infaillible se utěšeně rozrůstá a najdete v ní také tuto tvářenkovou paletku. Zajímavostí je, že ji vlastně vůbec neseženete v českých drogeriích. O něco šťastnější mohou být slovenské kolegyně, kde tvářenka je. A pro nás ostatní je dostupná aspoň online na Notino.cz. Kde jsem se tedy dívala, že jsou dostupné dokonce dva odstíny. My se však budeme bavit o tom světlejším The Pinks.

V paletce najdete pět krásných odstínů. Za mě osobně by tam nemusely být jen ty dva růžové (první a třetí), které jsou si hodně podobné a místo jedné z nich by tam mohlo být něco jiného. Paletka si obecně vysloužila od blogerek kritiku, já osobně budu trochu smířlivější. I když souhlasím s tím, že ta kvalita není srovnatelná s tím, co umí Loreal ve svých mono tvářenkách. Ty jsou úžasné. Oproti tomu v paletce je ta konzistence jiná a o něco horší, což je prostě škoda. 

Na druhou stranu, byť jsou tvářenky prášivější, tak na tváře jdou nanést hezky rovnoměrně. Pigmentace je taková střední, a díky tomu se hezky vrství a zvolíte si takovou intenzitu, jakou potřebujete. 

Problémem je u mě výdrž, která prostě je nižší a celý dlouhý pracovní den to nezvládá a hodně bledne. Paletka se tak pro mě stala víkendovou záležitostí. To po ni sahám téměř pravidelně každý týden. Ty barvy jsou super a pokud vím, že budu venku jen pár hodin, není co řešit. 

Praktická mi přijde i na cestování, kdy víte, že budete potřebovat více než jednu barvu. Paletka je malá, lehká a skladná a hezky se vejde úplně všude.

První fotka ve stínu, druhá na sluníčku. 

Já nejvíce nosím ten druhý odstín, který mi připomíná jednu barvičku z paletky Urban Decay. A také ten poslední je super. 

A abych nezapomněla, tvářenky voní po vanilce. 

Infaillible rodinka obsahuje také tuto krémovou tvářenku a pro mě je to bezesporu překvapení roku. Mně se to vůbec nelíbilo, vlastně jsem to ani nechtěla zkoušet. Je to krémové, je to super pigmentované, prostě to vůbec není moje krevní skupina. Ale pak jsem si řekla, že to jednou vyzkouším. A světe div se, stal se z toho letní oblíbenec.

V nabídce najdete dvě barvičky, kromě této oranžové Pinkabilly je poté v nabídce ještě sytě růžová. 

Tyčinka je opravdu super pigmentovaná, ale kupodivu jde perfektně ztrácet. 

Nanášela jsem ji tak, že jsem si udělala takovou letmou čáru, poté vzala štětce a hezky rozblendila. Případně jsem ještě přidala. Výsledkem byla velmi přirozená barvička, která na pleti nijak necuckovala, necestovala a i výdrž byla opravdu dobrá.

Údajně je to multifunkční produkt, který můžete vyzkoušet na rty či jako oční stíny. Na oči jsem to tedy fakt nezkoušela, to mi přijde ujeté, a to jak texturou, tak barvou. Na rtech jsem to ale měla. Barva je to opět krásná, ale není to komfortní. Ono je to sice krémové, ale přeměňuje se to na pudr a na těch rtech to jde cítit. Samostatně to ani nejde nanést, je to suché a zalézá to do vrásek. Na balzámu už to vypadá líp, ale pokaždé když promnete rty, tak cítíte prášek. Je to prostě jen tvářenka a víc bych to nezkoušela.

Na fotce mám tyčinku jak na tvářích, tak právě i na rtech.

A jdeme na poslední kousek, který není žádnou velkou novinku. V drogeriích je tuším od loňského roku. Mně se dostal do ruky až teď, ale tedy upřimně, tohle je tragédie. Ono to teda slízlo spoustu negativních recenzí, ale musela jsem si to prostě vyzkoušet.

Jedná se o Blush Sculpt, který jsem měla v odstínu 101 Soft Sand. Už to rozdělení chlívečků je zcestné, prostě je lepší to smíchat a nanést dohromady. Jenže to taky moc nejde. Hrozně to práší, je v tom kupa třpytek, nechytá to na pleť rovnoměrně. Tohle je fakt průser. 

Ale abych nebyla úplně zlá, o trochu tmavší odstín jsem dala kamarádce a ta si to zase pro změnu nemohla vynachválit a byla nadšená. Prostě sto lidí, sto chutí. Za mě ale tedy fakt ne a už dávno ji ve své sbírce nemám. Za mě to nejde kloudně použít.

Za sebe tedy můžu říct, že paletka Infaillible není špatná. Má své mouchy a nejsou to nejlepší tvářenky na světě,ale něco mě k ní přitahuje a ráda ji používám. Krémová tvářenka je příjemné překvapení. Je to spíše letní záležitost, ale už teď se těším, až ji na jaře zase vytáhnu. A poslední kousek je tragédie, tam je škoda mluvit.

Za poskytnutí produktů k recenzi děkuji PR Loreal.

Co vy a tvářenky od Loreal, máte tam nějakého oblíbence?

Prázdninový deníček

V kalendáři už je sice podzim, ale vzpomínky na prázdniny neblednou. Ještě vám dlužím článek právě o těch mých. Letos to nebyla žádná exotika a zvolila jsem to spíše hodně odpočinkově a low costově. :-) Což ale neznamená, že jsem si to neužila.

Dovolenkový mód u mě začal úderem srpna, kdy jsem odjela na týden k rodičům aneb jak jsem všem v žertu říkala, čekal mě ,,all inclusive na Moravě". :-D A musím říct, že jsem vychytala úplně ten nejteplejší týden v roce, takže jsem si připadala doslova jako v tropech. Ale já mám takové počasí ráda, takže jsem si to užila. Sice jsme si díky vedru neužila mé oblíbené projížďky na kole, ale hezky jsem odpočívala, po roce jsem přečetla knížku, navštívila kamarádky ze střední, byla i nějaká ta koupačka. Prostě pohodové prázdniny. Ale znáte to, i když je u rodičů ten nejlepší servis, není nad to, když jste svým pánem, a tak jsem po týdnu zase ráda putovala do Prahy. A tam jsem si užila další prázdninový týden. Vůbec není potřeba nikam jezdit, Praha je krásná a je tady pořád spousta věcí k objevování. 

Nikdy jsem nesnědla (a neutratila tolik peněz) tolik zmrzliny jako právě tehdy. Každý den jsem vyrážela ven, užívala si rozpálené ulice stověžaté matičky a scházela se s lidmi, na které nemám bohužel během roku tolik času. Byly to především kamarádky s malými dětmi, které prostě mají čas ve všední den dopoledne, kdy se jim vy normálně věnovat nemůžete. A v sedm večer to pro ně zase není ono. Takže tohle byla skvělá příležitost, jak je všechny zase vidět. 

Pak už jsem se sice musela vrátit do pracovního procesu, ale ještě v srpnu za mnou přijela ségra a užily jsme si prodloužený víkend jak jinak než opět v Praze. Vyrazily jsme spolu do zoo, což už je takové tradice. Chodíme tam každý rok. Pražskou zoo mám fakt ráda a považuji ji za tu nejkrásnější, co jsem navštívila. 

Poté jsem si střihla premiéru a vyrazila na food festival. Tedy, ségra mě tam zatáhla. :-D Ja na to totiž vůbec nejsem. Nepozdává se mi, že se to připravuje ve stánečku na přímém slunci, všude plno lidí, musíte platit cashem (což já fakt nemám ráda), nemáte si to kde v klidu sníst...Ale musím tedy říct, že to bylo ve finále fajn a smazalo mi to pár mých chmurných představ. Skvěle jsme si pochutnaly, špatně nám nebylo a rozhodně jsem na podobné akci nebyla naposled. Občas prostě proč ne. 

Navíc jsme to spojily se skvělou procházkou, prošly křížem krážem náplavku a nakonec skončily na Petříně. Tam je prostě krásně, ale spočítala bych na prstech jedné ruky, kolikrát jsem tam byla. Jsem prostě ostuda, a to už v Praze bydlím pět let. :-) 

A abychom v experimentování  pokračovaly, další den jsme to vzaly na Vyšehrad a samozřejmě jsme neminuly proslulé Yam Yam. Opět, asijská kuchyně nikdy nepatřila k mým oblíbeným, ale kolem mě ji každý miluje, tak mi obvykle nezbývá nic jiného, než jít s nimi, ale také si zvykám. A tato vaječná palačinky s krevetami byla skvělá. A co teprve zelené palačinky s kokosem. Pecka. 

Ale abych na to zahraničí přece jen nezanevřela, v úvodu září jsem jela na dva dny do Berlína. Sice pracovně, ale i tak jsem si to stihla užít. Byla jsem v tomto městě poprvé, a tak jsem byla moc ráda za komentovanou prohlídku města. Je to opravdu zvláštní město. Neměla jsem přehnaná očekávání, tak ani nemůžu říct, že bych byla zklamaná. Nedýchne na vás ani starobylá historie (protože ta tam prostě není), ale ani to není žádné super moderní město plné mrakodrapů. Je uvězněno někde uprostřed, obestřeno smutnou historií dvacátého století. Na druhou stranu je to město hrozně ,,free" plné individuálů. Člověk se tam cítí hrozně svobodně.

A abych tomu cestování dala sladkou tečku, minulý týden jsem byla na pracovním výjezdu v areálu Botanika, které je kousek za Prahou. Je určeno primárně milovníkům golfu, ale klídek a přírodu si tam může užít naprosto každý. 

Tak a teď začít šetřit na nějakou tu další pořádnou dovolenou. Nápadů mám několik, ale to všechno mě čeká až příští rok. Tak jako tak, toto léto jsem si užila v poklidné atmosféře a i doma se dá prostě dělat spoustu zajímavých věcí a odpočívat. 

Co vy a vaše prázdniny?

Podzimní kosmetické novinky

Představování podzimních novinek je v plném proudu, a tak si pojďme dát další várku. Tentokrát je to tedy paradoxně převážně tělová péče, ale najdou se i nějaké ty pěkné kousky z dekorativky. 

Nová značka Cottage

Už posledně to bylo spoustu nových značek na našem trhu, a na této vlně budeme pokračovat i dnes. Fakt mám radost, že to u nás kosmetické firmy takto rozjíždějí. Nováčkem je tělová péče Cottage, kterou najdete exkluzivně ve Fann parfumeriích. Je to francouzská přírodnější, nikoliv však čistě přírodní značka a jejich produkty jsou voňavé a vypadají opravdu hezky. Navíc mě překvapily i ceny, spráč seženete lehce přes stovku a tělová mléka či koupelové oleje za dvě stě. Já sama jsem neodolala při dnech Marianne a sáhla jsem po tělovém mléce ve spreji. A tak jsem se zamotala do výběru parfemací, že jsem radši vzala dvě. :-) Někdy v budoucnu vám je představím více.

Zoella

Aby se nám ty parfumerie nehádaly, Marionnaud zase exkluzivně nabízí produkty od Zoelly. Po těch se všichni můžou utlouct, a tak je fajn, že je v klidu seženete i u nás. Mě Zoella samotná ani její věci nikdy nebraly a asi se to ani nebude měnit. Z nabídky mě nic nezaujalo.

Koupelové pěny Dermacol

Líbí se mi, že řada Aroma Ritual od Dermacolu se neustále rozrůstá, a to jak o nové parfemace, tak také typy produktů. Nejnověji najdete v nabídce tři koupelové pěny. Za mě fakt super nápad, jen škoda, že nenám doma vanu a nevyzkouším je. 

Loreal šampony

Konečně i Loreal pochopil, že to jde i bez sulfátu. V drogerii teď najdete trojici novinek tzv. Low Shampoo, které nepění. Zvláštností také je, že suplují zároveň i kondicionér a masku. Na jednu stranu je hrozně chci vyzkoušet, ale trochu se bojím, že to vlasy zatíží. Škoda je, že všechny tři verze jsou pro suché a poškozené vlasy, a to já nemám. Ale stejně to asi prubnu. 

Nivea šampony

Když jsme u těch šamponů, tak i Nivea nabízí nově tyto zajímavé lahvičky. Micelární šampon, to tady ještě nebylo. Měly by být bez silikonů, jeden je ,,osvěžující" a druhý ,,posilující". Já si myslím, že mi nesednou, ale stejně mě lákají. Cena je 80 Kč.

Balzámy na rty Labellino

Balzámů na rty není nikdy dost, těch ve tvaru Eos dvojnásob. A tak u nás v drogerii můžete narazit na Labellino. Modrý mintový mám doma, ale ještě jsem ho nestihla zkusit. Druhý růžový voní po malinách.

Balzámy na rty Eos

Když jsme to mluvili o Eos, tak i oni mají novinku. Tím jsou průhledné varianty Crystal. Zatím je to fotka ze zahraničí a u nás jsem je neviděla, ale věřím, že je to otázka času. Chci je vyzkoušet.

Gabriella Salvete laky na nehty

Nejvyšší čas podívat se i na nějakou dekorativku. Tak co třeba nová limitka laků na nehty od Gabriella Salvete? Za mě velmi povedené odstíny. Třpytky já můžu. Líbí se mi hlavně ten první. Už jsem ho měla v ruce, ale spíše počkám na nějakou slevu. Cena je 99 Kč.

Rtěnky Yves Rocher

V Yves Rocher jsem snad tři měsíce nebyla, ale musím to co nejdříve napravit. Nově nabízí tekuté matné rtěnky ve 12 odstínech. Cena je 325 Kč, ale znáte to...slevičky. Moc se mi líbí i design a určitě chci aspoň jeden kousek vyzkoušet. 

Co myslíte? Podle mě je zase z čeho vybírat a člověk neví, co si pořídit dřív. Co vás nejvíce zaujalo?